15.12.2016: Hrabová ve 14. století

Hrabová ve 14. století.

Základem úvah o životě obyvatel Hrabové  v této době je přibližný údaj, kolik jich tehdy na území obce žilo. Od toho čísla se odvíjí vše ostatní. V dostupných pramenech je tento údaj až z r. 1777, a to 330 (viz Sedm století Hrabové, str. 54) nebo 419 obyvatel v r. 1794 (viz Kronika Ostravy z r. 1967,  str. 574). 

Pokusím se o propočet, který se vztahuje k období po provedené rekolonizaci, tedy ke konci 14. století.

Především je třeba určit plochu tehdejší Hrabové. Předpokládám, že se příliš nelišila od té dnešní. To proto, že již tehdy byla tato plocha vymezena řekou Ostravicí a hranicemi  okolních sídel, tj. Paskova, Nové Bělé a Hrabůvky. Pak se již tato plocha neměnila.

 První přesnější měření bylo uskutečněno až  v r. 1845, kdy Hrabová měla 996 ha. Budu tedy počítat s tímto údajem.

Pak je nutno odhadnout počet osob, které žily na tehdejší usedlosti. Můj odhad je následující: Hospodář, hospodyně, 5 dětí, 2 senioři, pacholek, děvečka, celkem 11 osob. Jde o průměrné číslo, někde to bylo více, někde méně.

Dalším úkolem je spočítat, kolik potravy tito lidé ročně spotřebovali. Jak známo, převážnou části potravy tvořily pokrmy z  obilí, pak také mléko,vejce, sýry, luštěniny, ovoce, maso, lesní plody.

 Potřebné kalorické spotřeby mohly býti tyto: výkonní zemědělci (muži)  2x 4 000 Kcal, ženy 2x 3 000 Kcal, senioři a děti 7x 2 000 Kcal, celkem 28 000 Kcal denně, za rok 10 220 tis.Kcal. Obilím mohlo být uhrazeno podle mého odhadu z této potřeby 80%, tj. 8 180 tis. Kcal. Při energetické hodnotě 1 kg pšenice 2 860 Kcal  to představuje spotřebu 2 860 kg obilnin pro jednu usedlost ročně.

Otázka je, kolik půdy bylo zapotřebí pro vypěstování tohoto množství. Je celkem známo, že tehdejší obilnářství nebylo příliš výnosné. Pěstovala se převážně pšenice. Literatura uvádí, že na chudších půdách se vypěstovalo z 1 vysazeného zrnka 3 zrnka sklizené obiloviny. A Hrabová patřila mezi oblastí s chudší půdou.

Běžně v těchto dobách se vysévalo na 1 ha 200 kg výsevu. Sklidilo se tedy 600 kg z hektaru. Pro vypěstování potřebných 2 860 kg obilovin bylo nutno osívat každý rok asi 5 ha půdy. Kromě toho bylo nutno vyprodukovat osivo na příští rok v množství 1000 kg, což zvyšuje potřebu půdy o další  cca 2 ha, takže celková potřeba půdy pro základní výživu obyvatel jedné usedlosti  byla 7 ha.

Velké množství obilovin spotřebovala domácí zvířata. Předpokládám následující počty na 1 usedlost: 2 koně, 4 voli, 2 krávy, 2 vepři, cca 30 slepic. Ovce a kozy nepočítám, těm se obiloviny nedávaly. Základní potravou hospodářských zvířat byla tráva, seno, sláma. U prasat, koní, krav a drůbeže se přidávaly i obiloviny ve formě šrotu. Po rámcovém propočtu odhaduji spotřebu obilovin pro hospodářská zvířata na 6 000 kg ročně + osivo pro příští rok 2 000 kg, celkem 8 000 kg.

Tedy potřeba obilovin na jedné usedlosti byla asi 12 000 kg ročně.  Navíc pak byly daně a různé odvody, které odhaduji na 20% z výnosu, tedy asi 2 400  kg obilovin.

Celkem bylo nutno na tehdejší usedlosti vyprodukovat ročně  asi 14 400 kg obilovin. Při výnosu 600  kg z hektaru bylo zapotřebí každý rok osívat plochu asi 24 ha. U tehdy uplatňovaného trojpolního  způsobu hospodaření bylo ještě nutno přidat rezervu 8 ha, takže  půdní fond pro pěstování obilovin byl asi 32 ha zemědělské půdy.

K těmto pozemkům je nutno přičíst pozemky pro pěstování ostatních plodin, jako byl hrách, čočka, len, konopí a v neposlední řadě zelinářskou  a ovocnářskou zahradu. Do naší bilance přidám pro tyto účely 2 ha a jsme zhruba na 34hektarech.

Středověké zemědělství dále vyžadovalo velké plochy pro pasení dobytka a pro přípravu sena na zimu. Mohla to být až polovina pravidelně obdělávané půdy, tedy asi 17 ha.

 Nakonec to je potřeba lesa. Poskytoval jednak palivo, jednak lesní plody, zvěř, včelí med, vosk a v neposlední řadě listí listnatých stromů, které se používalo jako podestýlka pro užitková zvířata. Můj odhad v podmínkách Hrabové je potřeba cca 10 ha lesů  pro usedlost.

Celkem tedy byly prostorové nároky na jednu usedlost podle těchto výpočtů 60 ha půdy, tj. asi 2,7 lánu v tehdejších plošných jednotkách, kdy 1 lán měl  22 – 23 ha.

 Z celkové výměry katastru 996 ha je nutno odečíst pro zemědělství nepoužitelné plochy, jako řeky a potoky, cesty a pod. Po určitých výpočtech odhaduji tuto plochu na 10% z celkové plochy, tedy na 100 ha. Pro usedlosti zůstalo asi 896 ha, což je potřebný půdní fond asi pro 15 gruntů. Z toho lze vypočíst i počet tehdejších obyvatel Hrabové, a to 15x11= cca 165 duší. Toto číslo  se mi jeví jako přiměřené a reálné pro tehdejší dobu.

Vypočtené množství potřebného obilí pro obživu lidí (45 000 kg)  se muselo semlít na mouku. Podle dostupné literatury semlely  tehdejší vodní mlýny denně cca 500kg obilí. Uvedené množství bylo možno semlít za 90 dnů. Předpokládám, že obilí pro výživu zvířat se upravovalo na různých zařízeních  v jednotlivých gruntech. Mimo jiné také proto, že za mletí obilí ve mlýně se poměrně hodně platilo.

Kontrolní díčí  výpočet: je možné, aby potřebnou plochu pro každoroční výsev obolnin, t.j 24 ha pooral hospodář s občanou výpomoci pacholka? Předpokládám, že na 1 bm pole byly zapotřebí 4 brázdy, tedy na 1 ha 400x100m, tj. 40 km brázd. Při odhadované rychlosti volků a oráče  2 km/hod to trvalo sedlákovi 20 hodin, tedy asi 2 pracovní dny na 1 hektar.  Poorání 24 ha pak 48 dnů, což s výpomoci pacholka se mi jeví reálná hodnota.

Po provedených přibližních výpočtech mi vychází počet obyvatel Hrabové v letech kolem r. 1350 na 100 až 200 mužů, žen a dětí. Má někdo jiný přesnější odhad?

Slabým místem těchto počtů jsou povinnosti nájemců vzhledem k majitelům, tedy povinnosti robotní. Podle toho, co jsem se dočetl v různé literatuře byly tyto povinnosti kruté, až nesnesitelné, až v pozdějších staletích.

15. 12. 2016    V.S.