16.6.2015: Setkání spolužáků

                        Setkání spolužáků.

V minulých dnech se uskutečnilo v restauraci „Stodola“ setkání spolužáků, ročník narození 1935, kteří ukončili střední školu v Hrabové v r. 1950 v tzv. dřevěné škole. Podrobnosti o této škole si mohou zájemci o historii Hrabové přečíst v mém článku v HN ze 17. 4. 2014.

Poslední ročník této školy ukončilo 36 dětí z Hrabové a Hrabůvky. Po 65. letech se nás ve „Stodole“ sešlo již jenom 18.  Nejdelší cestu měl na setkání Jaroslav Opěla, a to až z německého Mnichova. Poměrně málo spolužáků spojilo svůj život s Hrabovou, většina žila své životy v okolních městských obvodech Ostravy a jinde.

Hrabové zůstali věrni Dana Kanclířová – Záškodná, Irenka Kanderová – Macošková, Marie Kryglová – Krátká, Mařenka Ličková – Stárková a z chlapců pouze Vladimír Slavík. Pochopitelně i další, kteří bohužel již zemřeli.

Jako vždy (scházeli jsme se i v dřívějších letech) se hovořilo o všem možném, pochopitelně se vzpomínalo na školní léta. Zachovalo se dokonce několik čísel školního časopisu, takže se i předčítalo. Jarkovi Opělovi a Lumíru Dokoupilovi byly předány publikace „Hrabová v období druhé světové války“, do které přispěli svými vzpomínkami.

Na pozvání organizátorů setkání přišel mezi seniory místostarosta pan Igor Trávníček a chvíli se besedovalo o současných problémech Hrabové. Dokonce přinesl pro každého seniora drobný dáreček, který vyrobily pro tento účel děti z mateřské školy Klubíčko. Já jsem obdržel chaloupku od Adélky Gajlové. Adélko, děkuji. Děkuji rovněž paní ředitelce Strnišťové, která to po dohodě s panem místostarostou tuto akci zorganizovala.

Vzpomínalo se i na dětská léta, prožitá v Hrabové. Břeťa Tichopád, který bydlel v tzv. kuchyňkové kolonii potvrdil, že na konci války byl na sousední haldě vybudován protiletecký kryt, a to v blízkosti dnešní lávky přes Ostravici. Byl určen pro vojáky, kteří obsluhovali protiletecká děla, umístěna nahoře na haldě.

My kluci jsme vzpomínali na koupání v „Dunaji“. Byl to krátký úsek potoka, vedoucí od mostu přes dnešní území „Tajgy“ kde bylo dostatek vody a dalo se tam i plavat.

Další pamětník, Miloš Tyleček vzpomínal, jak cca v r. 1940 bylo osídlováno německými zaměstnanci VŽ nově postavené sídliště, tehdy nazývané i „Malý Berlín“. Po trati „Komárka“ přijel květinami vyzdobený vlak s několika vagóny, kde byli představitelé VŽ a hudební kapela. Potvrdil, že název „Kuchyňková kolonie“ vznikl od jména německého architekta „Kuchynky“, který se podílel na vzniku této kolonie.

S ohledem na pokročilý věk bylo toto setkání asi poslední. Mařenka Ličková – Stárková, která všechna ta setkání organizovala, si možná oddechne, nebylo to vždy jednoduché.     Výjimečná sounáležitost tohoto dětského kolektivu až do pozdního věku byla zřejmě dána i neobvyklým válečným dětstvím, kdy nejenom dospělí, ale i děti měli k sobě navzájem mnohem blíže jak pozdější generace.

            16. 6. 2015     V.S.