17.12.2016: Kde se pivo vaří...

Kde se pivo vaří…

Při čtení historické literatury si člověk nemůže nevšimnout, jak významné bylo pro lidstvo pivo. Na počátku naší civilizace v oblasti Sumerské, Akkábské a  Babylonské říše bylo dokonce pokládáno nejenom za nápoj, ale i za potravinu. Bez piva by asi Egypťané nepostavili své pyramidy.

Přeskočím nyní do středověké Ostravy. Podle kronikářských záznamů byl prodej piva jedním z hlavních příjmů  místních občanů i města. Právo vařit a šenkovat pivo bylo udělováno na omezenou dobu jednotlivým měšťanům a o tuto výsadu byly mezi radními sváděny tuhé boje. Časem byla tato výroba přesunuta do místních pivovarů, které velmi prosperovaly, a to hlavně po vzniku místního průmyslu, šachet a zejména hutí.

Pokud jde o Hrabovou, výrobna tohoto nápoje pro zdejší obyvatelstvo ve středověku byla v sousedním Paskově.

 V kronice Paskova je první zmínka o pivovaru a panské hospodě v Paskově z r. 1525.  Tato hospoda dodnes existuje. Je to hospoda „Na rychtě“.  Tehdejší  pivovar zásoboval i další obce, které v té tobě byly součástí paskovského panství. Tedy  Hrabovou, Hrabůvku, Novou Bělou, Krmelín a Žabeň.  Pokusím se vypočítat, kolik asi  musel tento pivovar uvařit piva, aby uspokojil potřeby všech tehdejších zákazníků. Tento pivovar byl v blízkosti paskovského zámku a již dávno neexistuje.

Především je nutno vypočíst počet obyvatel, žijících v této době na paskovském panství. V kronice Paskova je údaj, že  v r. 1525 zde bylo 50 příbytků. Odhaduji, že v každém žilo cca 10 osob, celkem 500  duší.

Pro Hrabovou je zaznamenán první přesnější údaj o počtu obyvatel až v r. 1772, a to 330 duší.  Pro r. 1525 je můj odhad 200 duší. O Hrabůvce nemám žádné informace, odhaduji počet obyvatel na 150.

 Nejlépe je na tom s informacemi o spotřebě piva a kořalky Krmelín. V publikaci J. Stibora „Dějiny Krmelína“ se na str. 29 píše: „V šesti obcích panství (paskovského) se  ročně vyšenkovalo 150 beček piva a předpokládaný příjem činil 1 000 rýnských zlatých. Při každém obnovení obecní rady museli krmelínští radní povinně pohostit obec dvěma vědry piva.  Dokonce ke každé svatební veselce museli svatebčané koupit až 4 vědra piva. Roční dávka pálenky byla pro Krmelín stanovena na 58 mázů a 2 žejdlíky (cca 58 litrů)“. Tyto údaje se vztahují k r. 1699. Pro naši bilanci odhaduji  počet obyvatel Krmelína v r. 1525 na 150.

Pro doplnění bilance počtu obyvatel mi chybí Žabeň, kde počet obyvatel odhaduji na 30. A vyjde mi, že na paskovském panství žilo tehdy v r. 1525 asi 1 030 duší.

Nyní se vrátím z základnímu dnešnímu tématu: kolik se asi uvařilo v paskovském pivovaru piva?

Základní údaj je z krmelínské kroniky, že se na území paskovského  panství v té době ročně  vyšenkovalo 150 beček piva. Historik J. Stibor v knize Dějiny Paskova uvádí, že bečka obsahovala cca 227 l. Výstav našeho paskovského pivovaru tedy byl 34 050 l piva.

Z celkového počtu duší 1 030  na paskovském panství mohlo být pijáků piva (dospělých mužů) asi  300. Na každého vychází ročně 113 l a na den 0.3 l, což se mi jeví jako reálné číslo.

Zůstává ještě jeden problém, jaká  plocha  půdy byla nutná pro vypěstování potřebného množství obilí pro vyprodukování 150 beček  piva? Provedu patřičný propočet a uveřejním v příštích Hrabovských novinách. Možná, že se budu věnovat i tehdejší  spotřebě pálenky a   technologii její výroby.

17. 12. 2016    V.S.