24.12. 2025: Jak to bylo kdysi

Jak to bylo kdysi

Podstatně se změnily rituály, které byly součástí významných událostí. Konkrétně po narození dítěte, při svatbě a úmrtí.

Po narození dítěte následovala rodinná slavnost a křest. Křtilo se buď v katolickém nebo v československém kostele. Na rodinné slavnosti se sešli nejbližší příbuzní, byl určen křestníček a křestnička dítěte. Ti pak pečovali o dítě v případě, že tak nemohli činit rodiče.

Svatební hostina se konala i v případě, že snoubenci nebyli příliš bohatí, finančně pomohla širší rodina. Po úředních a církevních formalitách pořádali novomanželé v některé z místních restaurací taneční zábavou. Častou atrakcí byl „únos nevěsty“.

Podstatný rozdíl ve srovnání s dřívějškem byl průběh pohřbu. Organizačně ho zajišťoval pohřební ústav. Jeho pracovníci dopravili rakev se zemřelým do domu nebožtíka, kde upravili prostor pro důstojné rozloučení. V den pohřbu přijel pohřební kočár. Smutečními věnce a  květiny se uložily do smutečně vyzdobeného kočáru. I koně měli na vhodných místech smuteční prvky.  Rakev vynášeli nejbližší příbuzní nebožtíka, a třikrát udeřili s rakví do prahu domovních dveří, což mělo být trvalé rozloučení mrtvého s jeho domovem.  Po uložení rakve do pohřebního vozu zahráli hudebníci pohřební dechovky skladbu na rozloučenou. Pak se dal pohřební průvod do pohybu, za kočárem se seřadila rodina, a cestou do kostela se přidávali sousedé a přátelé mrtvého. Do kroku vyhrávala dechovka své smuteční pochody. Po ukončení smuteční bohoslužby se smuteční průvod vydal na hřbitov, kde byl nebožtík uložen do hrobu, a dechová kapela zahrála svou poslední skladbu „na rozloučenou“. Nezřídka po ukončení pohřbu zamířili příbuzní a nejbližší kamarádi do restaurace „zapít skuru“ mrtvého.

Dnešní pohřební rituál je naprosto jiný. Množí se případy, kdy žádné rozloučení se nekoná.

Středa 24. prosince 2025         V.S.