Dva způsoby řízení měst
Marně jsem se snažil zjistit, proč v některých krajských městech se zřizují mimo ty celoměstské ještě další samosprávné orgány. Vždyť se tím zvyšují náklady na řízení města! Městské části nebo městské obvody mají své placené starosty, někdy i místostarosty, a to stojí hodně peněz. Nákladná je i decentralizovaná státní správa.
Tento „drahý“ systém mají v Brně, Ostravě, Pardubicích, v Plzni a v Ústí nad Labem. Ostatní krajská města jsou řízena levněji, centrálně.
Na příklad v Českých Budějovicích (94 tis. obyvatel) mají pouze městské zastupitelstvo a radu města. Styk městských obvodů s centrem zajišťují komise, a to: Dopravní, Kulturní, Sportovní , Sociální, Školská, Životního prostředí, Památková, Bytová, Cestovního ruchu, Architektonická a Územního rozvoje. Členové komisí jsou voleni občany v 7 městských obvodech. Každá z nich má 11 členů.
Podobný systém mají v Hradci Králové (92 tis. obyvatel). Město je tvořeno 21 městskými částmi, a každá má svou volenou komisi v počtu cca 10 členů. Náklady na jejich činnost jsou pouze cca 850 tis. Kč ročně.
Vzpomínám si v této souvislosti na diskuse, které se vedly v ostravské ODS v letech 1993 – 1994, kdy byl primátorem města Ing. Evžen Tošenovský. Ten byl zastáncem centrálního řízení města bez městských radnic, ale neuspěl. Zvítězily partikulární zájmy místních politiků a vzniklo 23 městských radnic.
Na podporu jejich vzniku se tvrdilo,že „místní lidé dovedou nejlépe posoudit to, co je třeba dělat“. Teoreticky to platí, ale praxe je jiná. Protože „místní lidé“ se, bohužel, o věci veřejné příliš nezajímají. Podle mého názoru je to také způsobeno i tím, že řešení veřejných záležitostí je stále složitější a ne každý „místní občan“ má k tomu předpoklady.
Bylo by zajímavé spočítat úspory, které by v Ostravě vznikly aplikací systému, který existuje na příklad v Hradci Králové. Na jeho webových stránkách jsou zveřejněny výsledky ankety, podle které 95% občanů hodnotí Hradec Králové jako klidné, hezké a příjemné město.
31. 10. 2021 V.S.