5.12.2014: Pamětní knihy Hrabové

                                               Pamětní knihy Hrabové.

 

            Hrabová má dvě starší kroniky, které jsou uloženy v městském archivu a kroniku aktuální, do které se provádí každoroční zápisy. Ta je uložena v Hrabové v budově městského obvodu.

            Dle příslušného zákona „ se do kroniky zaznamenávají zprávy o důležitých a pamětihodných událostech v obci pro informaci i poučení budoucím generacím“.

            Starší kroniky jsou digitalizovány a lze je číst i prostřednictvím internetu. Do aktuální kroniky mají právo nahlížet ve vymezené době všichni občané.

            První kronika Hrabové má název „Pamětní kniha obce Hrabové u Vítkovic“ a vznikla v r. 1922. Kronikářem byl místní učitel Zdeněk Oliva a pomáhala mu letopisecká komise ve složení Inocenc Černík, dělník a domkář, Jan Piskoř, rolník, a Rudolf Břenek, hutník. Přílohy kreslil Bohumil Kolich, malíř z Hrabové, fotografie pořizoval Josef Černý.

            Několik místních občanů se pokusilo z tehdy přístupných zdrojů popsat i minulost naší obce, a to od jejího založení. Pochopitelně, že tehdejší možnosti byly velmi omezené a proto mohly vzniknout i určité nepřesnosti. Je však nevhodné tyto nepřesnosti našim předkům dnes vytýkat, jak se o to někdy snaží současní badatelé.

            Tato naše nejstarší kronika mimo zmíněný historický úvod popisuje život v Hrabové až do r. 1938. Kronika má 511 stránek, několik kreseb a fotografií.

             V Hrabovských listech bylo v minulosti zveřejněno poměrně hodně článků, čerpající z této kroniky, které se snažily přiblížit život našich předků.

 

            „Pamětní kniha obce Hrabová – II díl“ má 209 stránek a začíná větou:

„V noci ze dne 20. na 21. 5. 1938 byly obsazovány hranice československým vojskem proti Německu. Částečná mobilizace. Boh. Olšanskému byla zrekvírována dvě šestikolová nákladní auta“.

            Další zápisy se zabývaly tímto obdobím až do r. 1939. Pak byly zápisy přerušeny.

Na stránce 37 je následující oznámení:

            „Od posledního záznamu do kroniky uplynulo 16 let. Za tu dobu se změnilo mnoho. Prožili jsme těžká léta hitlerovské okupace a druhou sv. válku“.

            Ano, zápisy do kroniky byly obnoveny až v r. 1954. V době okupace byly kroniky zkonfiskovány a uloženy do archivů. Po skončení války nebylo na psaní kroniky pomyšlení.

            Mimo to kronikář pan učitel Oliva v r. 1946 po dlouhotrvající nemoci oslepl a nemohl pokračovat ve své práci. Dlouho nebylo možno najít nového kronikáře.

            Tím se stal až v r. 1955 pan Štěpán Janša, ročník 1906, za války vězněn za ilegální činnost od r. 1941 do r. 1945. Pomáhali mu Antonín Konvička, Milada Paličková a Bohumil Kolich. Kroniku psal ručně velmi krásným písmem  pan Kolich.

            Dopsáno bylo i chybějící  období od r. 1939 do r. 1955. Pečlivě jsou popsány události za druhé sv. války i květnové dny r. 1945.

            Některé zápisy jsou zajímavé i pro současníky. Třeba:

10.3. 1942: Z malé věže kostelní byl odvezen zvon o váze 20 kg a z velké věže prostřední zvon o váze 160 kg a ze hřbitovního domku rovněž, pro válečné účely.

9.1. 1943: Započato bylo se stavbou mostu přes Ostravici. Nový most byl slavnostně otevřen 10.10. starostou Mor. Ostravy Emilem Beyerem.

            Podrobně jsou popsány osvobozovací boje v r. 1945 a popsány osudy válečných obětí.

Zápisy po r. 1948 se postupně soustřeďovaly do následujících kapitol: Hospodářský život, politický a veřejný život, výstavba obce, kulturní poměry, činnost masových organizací, zemědělství, škola, různé.

            Podle písma se na psaní kroniky vystřídalo několik občanů. Zápisy končí v r. 1961.

 

Na závěr poděkování panu Milanovi Slívovi jr., který mě „navigoval“ po poměrně složité cestě v digitální badatelně Archivu města Ostravy až k textům těchto kronik. 

 

            5.12. 2014.   V.S.