Opět jsem se mýlil.
Pan Milan Slíva 4. 3. ve 20.00 hod. napsal na Hrabova.info: „Dnes již zákon činnost letopiseckých komisí striktně nevymezuje. Toto se změnilo před 10 lety zákonem č. 132/2000 Sb. Dnes nemá letopisecká komise rozdílné postavení od jiných komisí a zákon její činnost, na rozdíl od kronikáře nevymezuje ani nijak neurčuje“.
Mohu pana Milana Slívu ubezpečit, že velmi dobře znám zákonodárství v oblasti obecních kronik. Dokonce vím, že zrod obecního kronikářství v našich krajinách byl v r. 1835. Dekterem z Vídně bylo tehdy nařízeno všem městům, trhovým obcím a významnějším vesnicím vést „záznamní neboli pamětní knihy a kroniky“. Z té doby se zachovala například kronika obce Dobré z r. 1915 a kupodivu i kronika obce Vratimova z r. 1918. Text vládního nařízení o kronikách z r. 1920 mám ve svém archivu.
Vůbec nejde o minulost, ale o přítomnost. V platném zákoně o kronikách je v § 3 stručná věta:
„Zápis do kroniky se provádí nejméně jedenkrát za kalendářní rok. O obsahu zápisu rozhoduje obec“.
Někteří si pletou přípravné fáze (poznámkový aparát) s konečným „úředním“ zápisem. Zákon o kronikách se vztahuje ke konečnému zápisu. Tedy nejméně jedenkrát za kalendářní rok. O jeho textu musí rozhodnout „obec“.
Obcí není v této souvislosti v žádném případě starosta. To by zápisy do kroniky často zveličovaly zásluhy starosty a nebyly by objektivní. To snad pocho každý svým selským rozumem. Proto ta pojistka, že o zápisu musí rozhodovat několik lidí, obvykle Rada.
Pokud je předsedou letopisecké komise starosta (jak tomu bylo doposud v Hrabové), pak je na místě obava o objektivnosti ročních zápisů.
Teď konečně zvítězil „zdravý rozum“ a předsedou se stane nezáviský občan, navíc školený historik.
Možná, že obecní kroniky již nemají v životě dnešní generac e své opodstatnění, přednost se dává jiným prioritám. V demokracii by o tom měli rozhodovat zákonodárci. Nová situace nastane, když bude zrušen zákon č. 132/2006 Sb. Pokud platí, tak by se měl dodržovat. Bohužel, v Hrabové se nedodržuje.
5. 3. 2016. V.S.