Historie obce Hrabová.
K napsání tohoto článku mě přiměla diskuse na Hrabova.info o důvodech, které vedly po tzv. sametové revoluci v r. 1989 k obnovení samostatnosti Hrabové. Impulzem této diskuse byl rozhovor s panem Bohumilem Rundtem v posledních Hrabovských listech na téma odtržení Hrabové od Ostravy –Jihu (tehdy Ostrava 3) v r. 1990.
Podle mého přesvědčení to bylo využití tehdejší nové politické situace k obnovení suverenity naší obce. Dobrá věc se podařila a v r. 1990 bylo zvoleno po dlouhé době nové zastupitelstvo městského obvodu Hrabová. Hlavním cílem většiny zastupitelů byla snaha o realizaci chybějící infrastruktury, především provedení plynofikace, opravy místních komunikací a urychlení stavby kanalizace.
Byl jsem poněkud překvapen prohlášením pana Bohumila Rundta (75) v uvedeném rozhovoru, že podstatným důvodem vzniku městského obvodu Hrabová bylo zamezení vzniku skládky odpadů v jižní části Hrabové. Jako pamětník (82) mohu potvrdit, že se o tomto problému tehdy mezi lidmi hovořilo. Ale asi to nebyl vážně míněný plán, vždyť Ostrava měla v tehdejší době zcela vyhovující prostory pro tyto účely v Muglinově. Ostatně, slouží k ekologickému ukládání odpadů dodnes.
Na podporu tvrzení pana Rundta jsou i následující věty z publikace „Sedm století obce Hrabová“ kde na str. 51 je uvedeno: „ V r. 1990, takřka v poslední minutě, jak se píše v kronice městského obvodu,se občanům Hrabové podařilo zabránit vybudování skládky domovního odpadu o kapacitě 4,8 mil. m/3 na ploše bývalých rybníků Starý Hurt, Nový Hurt a Šajar. O skládku usilovalo město Ostrava s podporou městské a krajské hygienické stanice“.
Uvedenou větu jsem zvýraznil proto, že ne vše, co je psáno v kronikách je objektivní. Tyto texty jsou velmi ovlivněny kronikáři a často preferují názory tehdejších starostů.
Vraťme se k podstatě věci. Bylo by problematické zakládat tuto skládku na bývalých rybnících v Hrabové. Vždyť je známo, že v komunálních odpadech se vyskytují i odpady nebezpečné lidskému zdraví. A vysoká hladina podzemních vod na ploše bývalých rybníků by asi tyto „jedy“ přemístila do místního potoka Ščučí, do řeky Ostravice a také do stále tehdy fungujících studní na území Hrabové. Z uvedených důvodů se pravděpodobně skládka komunálních odpadů na území Hrabové neuskutečnila, a to přes údajné kladné stanovisko hygieniků.
Kromě uvedených důvodů zde byl i tento: Pokud by tato skládka odpadů byla životně důležitá pro město Ostrava, městský obvod Hrabová by protestoval zbytečně. Pravděpodobně protestovali i občané Muglinova, ale nebylo jim to nic platné v těchto záležitostech je rozhodující mínění zastupitelstva celého města a tomu se musí podřídit městské obvody.
Nyní se vracím k podstatě dnešního článku. Jaká byla motivace tehdejších angažovaných občanů, kteří kandidovali v r. 1990 do zastupitelstva? Někteří ještě žijí a byl by zajímavý jejich dnešní názor na své počínání.
V posledních Hrabovských listech je i informace Martina Slepičky o přípravě publikace s názvem „Historie obce Hrabová“, která má spatřit světlo hrabovského nebe 1. září 2017 při vyvrcholení oslav kulatého výročí založení obce. V této reprezentativní knize (cca 700 stránek!) s množstvím zajímavých informací, fotografií a dalších různých faktografických materiálů bude i článek s názvem „Hrabová po r. 1989“. Zde bude místo pro zodpovězení dnešní nejasné otázky, jaké byly příčiny vytvoření městského obvodu Hrabové v r. 1990.
9. 5. 2017 V.S.