Dva typy řízení

V době vzniku průmyslu a obchodu stačil k řízení tehdejších dílen a provozoven jejich majitel. Firmy byly malé s malým počtem zaměstnanců a s jednoduchou technologií. Tento typ řízení se nazývá patriarchálním.

            Se zvětšováním výrobních jednotek se však situace změnila. Aby vznikající manufaktury mohly úspěšně vyrábět a konkurovat ostatním, bylo nutno radikálně změnit systém řízení. Řídící činnost se rozdělila mezi několik osob, které se specializovaly pouze na určitou činnost. Řízení se diverzifikovalo.

            Zpočátku každá větší firma měla prokuristu, který zodpovídal za finance. Postupně vznikali specialisté pro technologii, investice, perzonalistiku, obchod, vývoj a výzkum -  podle velikosti a zaměření firmy. Dělba práce, prastarý lidský vynález, se prosadila i zde.

            Obec, v našem případě městský obvod, v mnohém připomíná firmu. Vstupují do ní peníze daňových poplatníků a majetek občanů obce. Výstupy mají jednak materiální podobu / budování infrastruktury a staveb/, jednak to jsou služby / úřady, poskytování informací, doprava, zdravotnictví, odvoz odpadků, bezpečnost, školství/. Nezastupitelná je oblast mezilidských a sousedských vztahů.

            Jestliže obecně  základem kvalitního řízení je dělba práce, měla by se uplatnit i při řízení obce.

            Vskutku, u větších měst je tomu tak. Existuje tam několik místostarostů nebo náměstků primátora a každý zodpovídá za něco. Řeší se tak pochopitelně i politické záležitosti – nejsilnější strany mají nejdůležitější úseky.

            U menších obcí – městských obvodů, vládne patriarchát: starosta zodpovídá za vše a členové rady jsou pouze radní bez konkrétní zodpovědnosti. Radní jsou zřejmě čas od času pověřováni dílčími úkoly, mající víceméně dočasný charakter. Pokud  je však někdo něčím pověřen veřejně a trvale,  tak je to velmi silný motiv ke kvalitní práci. Je to nejlepší způsob k vytváření osobností, po kterých se stále volá.

            Dnešnímu  stavu napomáhají i některé formulace, obsažené v zákoně o obcích, ve kterých se až příliš preferuje osobnost starosty.  Ale v § 104 se praví: „ Zastupitelstvo obce může zvolit více místostarostů a svěřit jim některé úkoly.“

            Této možnosti se  u městských obvodů střední velikosti nevyužívá. Příčiny vidím hlavně v konzervatizmu, ale také v nastavení současného systému odměňování místostarostů, kde odměny jsou neúměrně vysoké, nerozlišuje  se mezi městskými obvody a městy, a více místostarostů by asi příliš zatížilo obecní pokladnu. Není zde využívána pravomoc  zastupitelstva tuto odměnu snížit na rozumnou úroveň. Vždyť náročnost funkce místostarosty v městském obvodu a ve městě není stejná.

            Dnes již neobstojí poukazování na nedostatečnou kvalifikaci radních. Ve většině obvodů má značná část zastupitelů vysokoškolské vzdělání.

            Ve městech se setkáváme s větším počtem místostarostů častěji. Konkrétně v sousedním Paskově / 4 tis. obyvatel / – tam jsou tři a každý zodpovídá za určitý úsek práce.

            Umím si představit dva místostarosty i v Hrabové, a to s následujícím rozdělením kompetencí:

První místostarosta a zástupce starosty : výstavba, doprava, ekologie, bytový fond, majetkové                                                         a finanční záležitosti.      

Druhý místostarosta : kultura, občanské záležitosti, děti a mládež, sport, sdělovací prostředky, kronika.

            Požadavek na zveřejnění zodpovědnosti členů rady za jednotlivé činnosti se objevil v letošních komunálních volbách  pouze ve volebním  programu hnutí „Změna“. Ostatní politické subjekty se tímto problémem nezabývaly.

            Rozdělení kompetencí mezi několik členů rady ve městských obvodech Ostravy bude asi dlouhodobější proces, který vyžaduje důkladnou přípravu a všeobecnou diskusi. Ale jak, kde a s kým?

            13.11. 2014.   V.S.