Minulost a současnost veřejné správy v Hrabové

            Veřejná správa v dnešním slova smyslu vznikla po zániku feudalismu. Feudalismus ji nepotřeboval, hospodářská i politická moc byla v rukou vrchnosti a výkon práva na vesnicích měl v ruce fojt a další orgány tehdejší feudální společnosti.

            Po zrušení roboty nastala nová situace. Vrchnost již nebyla a vznikly podmínky pro veřejnou správu. Zřízení obcí v politickém slova smyslu umožnil v tehdejší habsburské monarchii obecní zákon z r. 1849, který prohlásil, že „základem svobodného státu jest obec“.

Vznikly obecní výbory v čele se starostou. V Hrabové byl první starosta zvolen v r. 1857 a stal se jím Josef Mutina.

            Od té doby se veřejná správa Hrabové vyvíjela a měnila podle režimů, které se střídaly a měly různý vztah k demokracii. Bylo i období, kdy Hrabová byla pouhá součást Ostravy a pro nezbytný styk s občany postačovaly různé komise a výbory volené  způsobem velice vzdáleným od skutečné demokracie.

            Po sametové revoluci se i v Hrabové opět obnovila samospráva a státní správa,  a to na základě zákona o obcích. Tento zákon upřesnil, co spadá do samostatné působnosti obce, tedy do samosprávy, a co do přenesené působnosti, tedy do státní správy.

            Naprosto nezastupitelná je samospráva v oblasti hospodaření s obecním majetkem. Ten je velmi rozsáhlý. Obec bývá vlastníkem mnoha nemovitostí, bytového a nebytového fondu, infrastruktury, pozemků a lesů. Změnu vlastnických a nájemních vztahů je nutno neustále bedlivě kontrolovat, aby v obecním majetku nenastal chaos. Mimo to každým rokem přichází do obce značné finanční částky, vzniklé přerozdělováním daní. V případě Hrabové je to cca 25 mil. Kč. Při účelném a hospodárném užití těchto prostředků je úloha samosprávy  naprosto nezastupitelná.

            Obecní úřady mají dvojí náplň: částečně plní úkoly samosprávy, částečně státní správy. Způsob, jakým tuto poměrně složitou situaci vyřešil zákon o obcích je zřejmě přijatelný a vyhovující jak pro obce tak pro stát. Důkazem toho je jeho dlouhodobá platnost bez častých novelizací.

            Čas od času vznikají diskuse, zda je nutné, aby i menší obce měly stavební, resp. matriční úřad. V případě centralizace těchto činností jen na některé větší obce nebo městské obvody a městské částí lze ušetřit určité finanční prostředky.

            Konkrétně v Hrabové by bylo možné větší část agendy stavebního úřadu přenést na obvod Ostrava- Jih. Ostatně tak tomu bylo ještě v nedávné minulosti. Jistě je to možné, např. sousední Paskov je větší než Hrabová a nemá stavební úřad. Občané většinou potřebují službu stavebního úřadu pouze výjimečně, mnozí vůbec. Mimo to jízda do Hrabůvky je záležitostí několika minut.

            Přesto si myslím, že tento úřad je velmi důležitý především  pro samosprávu. Aby mohli zastupitelé kvalifikovaně posoudit problémy z oblasti stavební, silniční dopravy, životního prostředí, vodního hospodářství, musí mít možnost konzultace s příslušnými odborníky, kterými obvykle pracovníci stavebního úřadu jsou. Je to svým způsobem pro samosprávu odborný servis.

            Kromě toho mohou odborní pracovníci místní správy poskytovat kvalifikované odpovědí občanům na jejich dotazy a žádostí o informace, na které mají zákonné právo podle nového zákona č. 106/1999 Sb. Také mohou informovat občany prostřednictvím místního časopisu o různých záležitostech v oblasti stavebního ruchu, budování infrastruktury, územního plánu nebo v oblasti změn příslušné legislativy.

            Z tohoto pohledu je místní správa včetně stavebního úřadu i ve středně velkých obcích nezastupitelná. Jen je nutno těchto možností v plném rozsahu využívat.

            Samospráva má ještě jednu důležitou funkci. Mohou zde vznikat a získávat zkušeností osobnosti, které později vyniknou ve vyšších samosprávních a státních orgánech.

            18.10.2014.       V.S.