Opět o kronikách

Problematice obecních kronik byla věnována v Hrabovských novinách mimořádná  pozornost.  Poukazoval jsem  na jejich význam a především pak i na skutečnost, že v Hrabové  není v plném rozsahu dodržován příslušný zákon, konkrétně zákon č. 132/2006 Sb., o kronikách obcí.

Podrobnosti jsem uvedl ve svých článcích v HN z 20.4. 2014, 5.12. 2014, 15.3. 2015 a 25.3. 2015. V těchto článcích jsem projevil obavu o objektivnosti zápisů, podivoval jsem se nad tím, že zápisy jsou prováděny s více jak ročním zpožděním, veřejnost není upozorňována na možnost nahlédnutí do zápisů a na možnost  navržení eventuálních doplňků a změn.

Mimo to jsem poukazoval na skutečnost, že současný kronikář žije prakticky mimo Hrabovou, nezúčastňuje se politického, kulturního a společenského života v Hrabové a nepovažuje za nutné přispívat do místního časopisu svými články tak, jak to činí kronikáři v jiných městských obvodech.

Hovořil jsem na toto téma i s některými zastupiteli, ale  zcela bezvýsledně, prozatím se nic nestalo.

Rozhodl jsem se proto svěřit tento problém  širší  veřejnosti, a to prostřednictvím celostátního časopisu „Deník veřejné správy“. Příslušný článek, který následuje,  byl v uvedeném časopise zveřejněn 29. 7. 2015.

                                    O obecních kronikách.

Povinnost vedení obecních kronik má u nás dlouholetou tradici.  Starší  kronikářské záznamy  mohou být  poučením a inspirací i  pro současnou generaci.

Současné  povinnosti  obcí při vedení  obecních  kronik  jsou obsaženy v zákoně č. 132/2006 Sb.  Zákon velice stručně stanovuje  způsob vedení kroniky, zaručuje  právo občanů nahlížet do kroniky a v § 3  uvádí: „Zápis do kroniky se provádí nejméně jedenkrát za kalendářní rok.   O obsahu zápisu rozhoduje obec“.

Bydlím v Ostravě – Hrabové. V tomto městském obvodě je letopisecká komise  tradičně ve složení: starosta, kronikář, zapisovatelka. Zápisy do kroniky jsou prováděny s více jak ročním zpožděním. Občané nejsou o tom, že byl zápis proveden, nijak informováni. Třeba zmínkou v místním časopise nebo na webových stránkách městského obvodu. Zákonnou povinnost  „O obsahu zápisu rozhoduje obec“ si zde vysvětlují tak, že o obsahu zápisu rozhoduje starosta jakožto statutární zástupce obce. Tento způsob výkladu zákona  potvrdil i zdejší kontrolní výbor zastupitelstva. O objektivitě těchto kronikářských zápisů  lze mít oprávněné  pochybnosti.

Na internetu lze dohledat dostatek informací o způsobech vedení kronik. Konkrétně Radim Dušek ze Státního okresního archivu Ústí nad Orlicí popsal způsob vedení kroniky, obsah kroniky, příklad ročního zápisu, význam příloh atd. Mě zaujala v tomto článku i možnost vedení kroniky v elektronické podobě na webových stránkách obce.

Průkopníkem tohoto způsobu kronikářských zápisů je v Ostravě městský obvod Třebovice.  Poslední zápis za r. 2014 má 7 stran a je tam vše potřebné a důležité k tomu, aby čtenář věděl, čím byl tento rok  pro obyvatelstvo Třebovic významný.

Zveřejňování zápisů na webových stránkách má ještě jednu výhodu: podle zákona o kronikách může každý občan navrhnout změnu, doplnění nebo opravu kronikářského zápisu. Tím, že ke kronice má přístup každý, lze toto právo realizovat i v praxi. Na rozdíl od městského obvodu Hrabová, kde kronika, i když velmi úhledně psaná ručně, je záležitostí  pouze letopisecké komise a občané o ní příliš nevědí.

Vladimír Slavík, Ostrava.

29.7. 2015.