Problémy zastupitelské demokracie

Mé úvahy a poznámky se vztahují na obce, města, městské části a obvody o velikosti cca 1 až 5 tisíc obyvatelů. Soudím, že větší a menší obce se nachází v poněkud jiných podmínkách a jejich problémy jsou jiné.

            V minulých 25 letech učinila naše společnost a tím i obce obrovský krok kupředu.  Vznikla veřejná správa podle demokratických principů, zavedly se svobodné volby. Zastupitelstva a orgány místní správy poměrně rychle vytvořily instituce a postupy, odpovídající demokratickým principům.

            Již jsme si zvykli jako na samozřejmost, že úředníci místní správy jsou většinou zdvořilí, mají potřebnou kvalifikaci a většinou nám pomohou vyřešit naše problémy. Funguje infrastruktura, opravily se místní komunikace a chodníky. Konají se pravidelná zasedání rad a zastupitelstev, která plní povinnosti uložené zákonem o obcích. Jsou jmenovány výbory a komise, jejichž členové pobírají své odměny podle příslušných předpisů.

            Jenomže co bylo dobré včera, nemusí vyhovovat současnosti. Náročnost lidí neustále roste, a je to tak správné.

            Na rozdíl od velkých měst neexistuje v menších obcích v zastupitelstvech „vládní strana“ a „opozice“. Platí zde hesla „venkov jedna rodina“, „já na bráchu, brácha na mě“ a „koho chleba jíš, toho píseň zpívej“. Starosta je obvykle ze strany, která vyhrála volby, místostarosta ze strany v pořadí druhé. A tak to chodí celá léta. Zastupitelé nemají možnost a prostor na prosazování vlastních názorů, ochotně nebo méně ochotně odhlasují to, co je v programu zasedání zastupitelstva nebo rady.

             Spolehlivým měřítkem toho, v jakém rozsahu je zastupitelstvo ochotno informovat občany o místních problémech je forma zveřejňovaných zápisů z jednání zastupitelstev. Většinou jsou je to pouze „usnesení“. Je to převážně výčet projednaných záležitostí z oblasti majetko- právní, jak to ukládá zákon o obcích. Na  ostatní, mnohdy důležité záležitosti a vznesené dotazy zastupitelů zde není prostor. Občané – voliči se nemohou seznámit s postoji a názory těch, které u voleb preferovali. Jen málo zastupitelstev zveřejňuje kompletní zápisy ze svých zasedání.

            Dalším měřítkem toho, do jaké míry nechají zastupitelstva nahlédnout občanům do jejich „kuchyně“ je forma rozpisů rozpočtů, zvláště pak ve výdajové části. Většinou si občané mohou přečíst pouze několik údajů z hlavních kapitol, které toho moc neprozradí. Jsou to souhrná čísla a i zde platí přísloví,že „ďábel je ukrývá v detailech“. Ale i zde jsou zastupitelstva, která zveřejňují i tyto detaily. Jsou to však ojedinělé případy.

            A tak zastupitelstva většinou žijí svým vlastním životem, příliš je nezajímá, co si o jejich činnosti myslí občané. Jejich činnost je stereotypní, tak jako je stereotypní chování voličů, kteří u voleb o výše uvedených problémech příliš nepřemýšlejí. Nastává stagnace, a to bývá začátek konce.

            Naštěstí existuje něco jako pud sebezáchovy. Mimo zkostnatělé současné struktury začínají vznikat  nové iniciativy, nová občanská hnutí, která dříve nebo později opět pomohou obnovit dopředný pohyb zastupitelské demokracie. Z našeho okolí bych upozornil na následující:

V Rychvaldě působí již delší dobu opoziční „Občanská společnost“ Jana Vavříka. V sousedním Vratimově vyvíjí úspěšnou činnost občanské sdružení  „ PRO Vratimov“.

V Ostravě začalo působit nové hnutí „Změna pro Ostravu“ a má zajímavý program pro nastávající volby. Je k dohledání na webových stránkách www.zmenaproostravu.cz.

Mezi zakládajícími členy je i hrabovský občan pan Miroslav Houžvička. Možná, že se dočkáme vzniku této zajímavé organizace i v Hrabové.

            A tak není důvodů k obavám o osud zastupitelské demokracie. Lidé jsou součástí přírody, a ta si vždycky pomůže z nesnází.

            5.8. 2014.  V.S.