Pravidelně v době konání komunálních voleb se ozývají kritické hlasy, požadující změnu nebo úpravu současného volebního systému. Podle jeho kritiků ten dnešní příliš přeje sekretariátům volebních stran na úkor skutečných osobností.
Letos mimo to se volá po přímé volbě starostů. Tuto změnu zvlášť hlasitě propaguje “ Svaz měst a obcí“.
Představme si, že by bylo možné tento systém uplatnit již u letošních voleb.
V Hrabové by při přímé volbě s největší pravděpodobnosti zvítězil pan Rostislav Naď a jeho volební strana ODS by získala 6 mandátů.
Není vyloučeno, že zbývající strany by vytvořily proti ODS silnou koalici. A tak v radě městského obvodu Hrabová by byli 4 zastupitelé koalice a pan starosta za ODS.
I v zastupitelstvu by byla ODS v menšině. Koalice by realizovala své představy o řízení městského obvodu a vítězná ODS se starostou by jenom přihlíželi.
Příští čtyři roky by byly zatíženy naprosto neproduktivními kompetenčními spory, děláním různých „naschválů“ a protivenství. Nebo ne?
„Svaz měst a obcí“ rovněž svého času prosazoval volební systém, založený ne na volebních programech politických stran, ale na osobnostech.
Prvním problémem by bylo sestavení volebních komisí. Dnes mohou volební subjekty jmenovat do komisí své důvěrníky, aby dozírali na dodržování volebního zákona. Kdo by tuto kontrolní činnost prováděl při novém způsobu volby? Myslím, že soudy by byly zavaleny stížnostmi na porušování volebního zákona.
Dalším problémem je definice osobnosti. Obětavý občan, věnující se obecnímu blahu. Místní umělec. Nejlepší fotbalista místního klubu. Oblíbený pan učitel nebo pan doktor. Ti všichni mohou být vynikající lidé, ale nemusí mít vlastnosti politika. Např. umění jednat s lidmi. Umění kompromisu. Perspektivní myšlení. Snahu a vůli nastudovat potřebnou legislativu. Atd.
Zvolené zastupitelstvo by pravděpodobně bylo souborem osobností, z nichž každý by měl vlastní představy o řízení obce, které by nekompromisně prosazoval. A volební období by bylo obdobím hádek a osobních sporů.
Třetím problémem je počet osobností. I když znám v Hrabové mnoho lidí, volit by mohl pouze pět - šest osob, které by mohly kvalifikovaně vykonávat funkci zastupitele. Předpokládám , že tyto osoby by volili i ostatní. Tady problém nebude. Ale zbývající část méně známých kandidátů bude mít pravděpodobně shodný počet hlasů. Jak se tato situace vyřeší? Opakovanou volbou? Losováním?
Současnému volebnímu systému se vyčítá, že ve volební straně nelze panašovat, tj. posunout kandidáta dopředu, aby měl větší šanci bát zvolen.To opravdu nelze. Vysvětlím proč. Každý volič má tolik hlasů, kolik je členů zastupitelstva. V případě Hrabové je to 15. Kdybychom zakřížkovali volební stranu a ještě měli na této kandidátce potřebu křížkovat jednotlivé osoby, uplatnili bychom další hlasy, na které již nemáme nárok. Kdyby se tyto další hlasy odečítaly z kandidátky odzadu, poškodili bychom bezdůvodně kandidáty na konci kandidátní listiny. Ti již jsou poškozeni jednou při současném systému panašování.
Zákaz panašování ve volební straně má ještě jeden důvod: volební strany a hnutí mají své“primárky“, na kterých demokratickým hlasováním se určí pořadí kandidátů. Je nelogické, aby další subjekt, volič, narušil následně vůli členů volební strany.
Na závěr ještě jedna úvaha: co by se změnilo na kvalitě současné veřejné správy v případě, že by dnešní volební systém byl nahrazen jiným? Asi pouze několik nepodstatných maličkostí. Náš způsob života, naše chápání demokracie a hodnotová měřítka, naše politická kultura a snaha se podílet na samosprávě se odvíjí od hodnot, které vznikají po celé generace a kde mají hlavní slovo ti nejlepší. Po Bílé Hoře odešla do exilu velká část tehdejší elity. Totéž po r. 1948 a 1968. To jsou ztráty, které se mohou nahradit jen postupně. A nemůže je nahradit jakkoliv dokonalý volební systém Jak říká jeden můj příbuzný: „Na to, co umíme, se máme moc dobře“.
16.10. 2014. V.S.