Zákon, který nesplnil očekávání

Jde o zákon č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím.

Na začátku je třeba se zmínit, že zákon vychází z legislativy Evropské unie a jeho úkolem bylo stanovit pravidla pro tuto oblast tak, jak je to zvykem v demokratickém systému.

            Lze to chápat tak, že občané mají právo na informace o všem, co je zajímá v oblasti veřejné správy včetně informací o tom, jak je zacházeno s veřejným majetkem a veřejnými finančními prostředky. A veřejná správa je povinna vytvořit podmínky pro uplatnění tohoto práva.

            Je pochopitelné, že tento zákon není oblíben v určitých kruzích veřejné správy z důvodů, které tady nelze rozvádět.

            Prvním problémem při realizaci zákona dle mého názoru je nejednoznačná prováděcí vyhláška č. 442/2006 Sb. Obsahuje strukturu informací, které mají být zveřejněny na webových stránkách obcí. Tato struktura je tvořena 17 body, z nichž mnohé umožňují různý výklad.

            Např. bod č. 8 – Dokumenty. Dle prováděcího předpisu zde má být 8.1. „Seznam hlavních dokumentů koncepční, strategické a programové povahy“ a 8.2 – Rozpočty.

Realizace je velmi rozdílná. Hošťákovice, Michálkovice, Krásné Pole a další obvody se omezily pouze na rozpočty /zřejmě jim obsah bodu 8.1 nebyl jasný/, Lhotka zde přidala navíc „Výroční zprávu dle zákona č. 106“. Hrabová v bodě 8.1 má odkaz na „Přehled všech dokumentů“, kde jsou mimo jiné Hrabovské listy, úřední deska, usnesení zastupitelstva a rady a také plánované akce pro děti. Nová Bělá má u bodu 8.1. odkaz na úřední desku.

            Nejednotný je přístup k bodu 14 – Předpisy. Dle prováděcí vyhlášky se mají uvést 14.1. -. Nejdůležitější používané předpisy a 14. 2. – Vydané právní předpisy.

Polanka a Hošťákovice se omezily pouze na 14.2. a bod 14.1. ignorují. Hrabová ignoruje bod 14.1. i bod 14.2. Naproti tomu Lhotka uvádí 177 právních předpisů, Krásné Pole 67 a ostatní městské obvody 30 až 50 zákonů a vyhlášek. Martinov se omezil na stručné prohlášení „Jsou k nahlédnutí“.

            Nejednotný a nejasný je výklad bodů č. 9 a 10, podle kterých se mají informace podávat a poskytovat.  Pro odrazení zájemců o informace si některé obvody /Krásné Pole, Moravská Ostrava a Přívoz, Třebovice, Stará Bělá/  stanovily podmínku  u žádostí o informace elektronickou poštou na „elektronicky zaručený podpis“.

            Podobně je tomu i v dalších bodech prováděcí vyhlášky. Např. Svinov má v bodě 15 – „Úhrada za poskytování informací“ následující sdělení:

Prodej zboží – pohlednice Svinov 2 Kč za kus, hlášení místním rozhlasem 20 Kč za jedno hlášení, používání automatické pračky – 40 Kč za jedno vyprání. Kdo nevěří, ať se podívá na webové stránky Svinova.

            Je mi nepochopitelné, že při sestavování potřebných textů pro webové stránky městských obvodů neposkytly metodickou pomoc odborné útvary města Ostravy nebo Krajského úřadu MS kraje. Nechali to na městských obvodech a dopadlo to špatně. Tento stav trvá prakticky od r. 2006 a nikomu to zřejmě nevadí.

            Jednou z povinností tohoto zákona je zveřejňování počtu a obsahu žádostí vč. způsobů vyřízení. Po přečtení těchto materiálů ze všech městských obvodů za poslední roky musím konstatovat, že výsledky realizace tohoto zákona zdaleka neodpovídají očekáváním. Jde o můj pohled řadového občana. Možná, že pohled odborníků bude jiný.

            Především je zarážející nízký počet žádostí běžných občanů o informace z každodenního života, které se dotýkají dotazů z oblasti veřejné správy, infrastruktury, životního prostředí, školství, zacházení s obecním majetkem a financemi.Žádostí tohoto druhu jsem napočítal pouze několik.

Na druhé straně zákon dovedně využívá podnikatelská sféra / zájem o investiční plány městských obvodů/, některé státní orgány a občanská sdružení, opakující se dotazy České pirátské strany na nástěnky a plakátovací plochy, opakující se žádosti pana René Štechera o informace z oblasti řešených přestupků apod.

V Hrabové nebyly dokonce za poslední dva roky podány žádosti žádné.

            Myslím, že nezájem občanů o informace dle tohoto zákona je do značné míry způsoben tím, že o této možnosti neví. Vždyť neproběhla ve sdělovacích prostředcích žádná propagační kampaň, která by občanům tuto možnost patřičně vysvětlila.

            Nesetkal jsem se s touto snahou ani ze strany orgánů veřejné správy třeba prostřednictvím místních časopisů.

            V každém případě zákon č. 106/1999 Sb. je platný zákon a orgány veřejné správy mají povinnost vytvořit potřebné podmínky pro jeho realizaci.

                        V.S.