Pamětní kniha obce Hrabová II - pokračování č.13

 

                                                  Dokončení popisu událostí z r. 1958.

                                                         Osvětová beseda.

Změnilo se složení Osvětové besedy. Byla ustavena rada OB a pracovní sbor, který čítá 15 členů. Správkyní OB byla jmenována Eliška Morkesová, učitelka OSŠ. Tajemníkem OB se stal Ludvík Dluhoš, učitel OSŠ místo Zdeňky Čadové, rovněž učitelky OSŠ, která odešla na mateřskou dovolenou.

Činnost OB se v tomto roce rozšířila. Pravidelně začal vycházet Vesnický zpravodaj s pěknými kresbami Emila Sedlíka, výtvarníka propagačního oddělení NHKG. Redaktorkami jsou Drahomíra Málková a Alena Šeremková, obě učitelky OSŠ. Přispěvatelů je zpočátku málo. Nejčastěji vidíme u příspěvků jméno Heleny Sedlíkové, která přináší zprávy z ČsČK i ze svého okolí ze Šídlovce, Anny Zrubíkové za Výbor žen a pravidelně informuje o činnosti a úkolech NV tajemník Josef Mazák.

Po celý rok byly vysílány dvakrát týdně, později jednou týdně relace v místním rozhlase. Občané jsou v nich seznamováni s akcemi OB, s filmy, knižními novinkami, s kulturními a politickými událostmi. Připravovali je rovněž učitelky Věra Sobková a Věra Nováková.

Pod vedením učitele Frant. Petrovského nacvičoval pravidelně jednou týdně ženský pěvecký sbor složený výhradně z učitelek OSŠ. Uvedl se velmi důstojně vystoupením při vzpomínce na oběti 2. sv. války  5. května.

Hudební soubor OB s kapelníkem Rudolfem Ungersbeckem přešel během roku k Uhelnému průzkumu v Hrabové. Hodlal tam získat větší materiálvou pomoc a posílení souboru mladými hudebníky.

V lednu 1958 byly založeny při OB kursy němčiny, angličtiny, hry na housle a klavír a kursy rytmiky. Do kursů němčiny se přihlásilo 33 žáků, do angličtiny 15. Po prázdninách se počet žáků ještě zvýšil. Do němčiny pro začátečníky podalo přihlášku 30 žáků, pro pokročilé 19. Do angličtiny pro začátečníky 24, pro pokročilé 6. Němčině vyučoval učitel Jaroslav Bujas, později s. Čermáková ze Stalingradu, angličtině Josefa Jurová ze Šídlovce.

Zřízením kursů hry na housle a klavír splnila OB aspoň částečně požadavek občanů, aby v Hrabové byla otevřena pobočka hudební školy. Děti musí dojíždět až do Vítkovic, a tím ztrácí mnoho času. Do hry na housle se přihlásilo 7 žáků, na klavír rovněž 7. Kursy na housle však ještě v témž roce přestaly.  Hře na klavír vyučovala zpočátku s. Larmierová ze Stalingradu, později s. Libuše Sikorová a s. Štěpánka Zembinská ze Šídlovce.

Do kursu rytmiky, který vedla s. Soušková ze Šídlovce se přihlásilo 39 žáků. OB opatřila pro tento kurs plstěnný koberec. Činnost se začala rozvíjet úspěšně, bylo uspořádáno i veřejné vystoupení. Po prázdninách však pro malý zájem kurs již nepokračoval.

Ve 4. čtvrtletí převzala OB od Rady žen do své správy kurs šití, který velmi odborně a ke spokojenosti všech vedla s. Formová ze Šídlovce. Kurs navštěvovalo 36 žen. Kursovné činilo za 10 půldnů po 6. hodinách 80 Kčs. Za tu dobu si mohla návštěvnice kursu ušít i čtvery šaty a tři halenky, za což by jinak zaplatila kolem 500 Kčs.

Soudruh Choleva Josef ze záv. klubu VŽKG promítal ve svobodárně Vítkovických staveb filmy pro dospělé i mládež pravidelně v sobotu i v neděli. Ve 2. pololetí instaloval promítací zařízení do sálu OB na Šídlovci v budově Krajské stanice mladých přírodovědců. Představení se proto nekonala.

V tomto roce prošel plátny našich kin dokumentární film Teutonský meč o nacistické minulosti generála Speidla, který nyní zastává vysokou funkci v armádách Atlantického paktu. Byl promítán i v sále OB, kde jej shlédlo 210 diváků. Ve škole vidělo tento snímek 445 žáků.

Podle zprávy z rady bylo uspořádáno v r. 1958 Osvětovou besedou a jinými organisacemi 22 přednášek a besed, z toho 4 politické, 4 branného obsahu, 2 atheistické, 2 přírodovědné, dále literární a zeměpisné. Celkem je vyslechlo 1435 občanů. Dále 2 vystoupení Souboru lidové umělecké tvořivosti, 9 lidových veselic a další akce.

Myslím však, že nemůžeme být ještě s kulturní činnosti v naší obci spokojeni. Je málo akcí, ve kterých by se uplatnila opravdová tvořivost, které by vyvěraly z nadšení a pro které by lidé byli ochotni obětovat své pohodlí. Mnozí snad jsou přetíženi úkoly v zaměstnání. Snad je tu vina i v přeorganisovanosti našeho života, jednotlivec je často členem několika organisací, každá od něho něco žádá a nakonec je jeho úsilí roztříštěno. Rozhlas, televise a estrády učinily z člověka spíše konzumenta kultury než tvůrce. Na druhé straně zvýšily jeho náročnost na na výkony neprofesionálních souborů pěveckých, divadelních, estrádních apod. Nejnáročnější pořady jsou na dosah ruky, proč chodit na pořady ochotnické. Nakonec brání plnému rozvoji kulturního života i zbytky antagonismu mezi obyvatelstvem vesnice a sídliště na Šídlovci. Snad se nyní, po vstupu rolníků do JZD situace zlepší a spolu s jednotou hospodářskou se bude upevňovat i jednota kulturní a politická.

                                                 Místní lidová knihovna.

Podle zprávy knihovníka s. Antonína Konvičky.

Knihovna byla začátkem 2. poloviny roku přestěhována do budovy školy na Bažanově ulici. Místnost je světlá, suchá a vzdušná. Knihovna byla nově vybavena kovovými regály o celkové délce 44 m a kovovou kartoteční skříni. Hodnota investice ONV činila 26.370 Kčs.

Knižní fond čítá 7.705 knih, z toho 2.442 svazků literatury naučné, 3961 zábavné a 1.302 literatury pro mládež.

V roce 1958 přibylo 1.099 knih. Z toho 288 zísláno darem, ostatní nákupem částečně  ze státní dotace, částečně z půjčovného. Značná část knih byla zakoupena z antikvariátu. Značný počet knih darovala Krajská vojenská správa. Celková hodnota inventáře a knižního fondu je 100 tisíc Kčs. Knihovnu navštěvovalo v tomto roce 675 čtenářů, z toho 281 školní mládeže. Čtenářských návštěv bylo 5.713, průměrně 40 na 1 půjčovní dobu.

Členové MNV projevují o knihovnu malý zájem, stejně funkcionáři masových organisací, ba dokonce i učitelé, kteří mají dobře vybavenou knihovnu ve škole. Vzrostl počet vypůjček naučné literatury. Toho docílil knihovník doporučováním vhodné literatury studující  mládeži. Velmi nedostatečně je využívána politická literatura členy strany. Rovněž zemědělská literatura až na ovocnářskou je málo využita.

Od 1. dubna 1958 byla přijata na místo pomocného knihovníka s 15%  úvazku s. Ludmila Konvičková, pěstounka mateřské školy v Hrabové, která jako manželka knihovníka vykonává tuto službu bezplatně přes 12 roků. Od 1.12 1958 byla na toto místo  přijata s. Marie Mazáková, manželka tajemníka MNV, s 30% úvazkem ve 4. platové třídě.

                                                        Nový kronikář.

 Dne 21. ledna 1959 schválila rada vydání jmenovacího dekretu kronikáři Boh. Olšanskému, učiteli na ZDŠ v Hrabové. Dosavadní kronikář soudruh Štěpán Janča se funkce ze zdravotních důvodů vzdal. Psal kroniku s velkou pečlivostí a láskou. Jako hrabovský rodák a člověk od svého mládí veřejně činný, pokrokový, a mající ke své obci i k jejim obyvatelům blízký vztah, byl pro tuto funkci osobou nejvýš povolanou. Škoda, že se ujal kroniky až v r. 1955. Od r. 1945 nedovedl NV kronikáře zajistit a snad o to pro jiné naléhavější úkoly  ani neusiloval.

Období od r. 1945 až do r. 1954 zůstalo tedy nezpracováno. Bude zpracováno příležitostně ve dvou větších celcích a vsunuto za některý běžný rok.

                                              Rok 1959.

V tomto roce klesl počet obyvatel s trvalým pobytem ze 4.633 na 4.594. Rovněž obyvatel s přechodným pobytem se snížil z 633 na 347.

                                   Jednotné zemědělské družstvo.

Zpracováno podle zprávy s. Jos. Ličky, předsedy JZD a záznamů s. Štěpána Janše.

Letos hospodařili hrabovští rolníci první rok společně. Samozřejmě, že ten první rok nebyl bez obtíží, vždyť organizovat práci na 370 ha je těžší jež když je těch hektarů 10 nebo 15. Kromě toho převzalo družstvo téměž 100 ha půdy bez dobytka a bez pracovních sil. Jde o půdu bývalého pastevního družstva, půdu VŽKG a půdu některých drobných majitelů, kteří buď nebydlí v obci nebo raději darovali půdu státu než by vstoupili do JZD.

Družstevníkům nepřálo ani počasí, které bylo hodně deštivé a po žních zase suché. Přesto můžeme říci, ře družstevníci obtíže překonali a začali dobře.

Do JZD vstoupil na podzim i Frant. Konečný č. 52, takže mimo družstvo již hospodaří pouze Jan Janša čp. 120 asi s 5 ha  půdy, jinak zůstaly jen drobné výměry a záhumenky.

Na jaře zaseli družstevníci asi 70 ha jařin, 26 ha kukuřice a směsek na zeleno, 22 ha   cukrovky a zasadili 30 ha brambor. A hned jednocení řepy se neobešlo bez křiku. Družstevníci obsadili svými silami 15 ha, zbytek si vzali do péče brigádníci - občané, když byli pozváni k pohovorům na MNV. Nebrali si tuto povinnost všichni ochotně, ačkoliv předtím, když rolníky přesvědčovali o vstupu do JZD, pomoc slibovali. Je pravda, že NV se dopouštěl chyb, když pozýval k pohovorům i ženy zaměstnané a s dětmi a na druhé straně nechával stranou ženy v domácnosti. Je také pravda, že ani někteří družstevníci nepracovali ještě tak, jak dříve na svém. I proplečkování bylo provedeno opožděně. Nakonec byla řepa vyjednocená, ale ne všude včas a kvalitně, což samozřejmě spolu s počasím mělo vliv na menší výnos.

Organizační nezkušenost se projevila i při senoseči. Družstevníci se báli pokosit víc, než kolik si troufali ihned sklidit. Tím ztráceli čas a na konci senoseče začalo pršet a z posledních 10 ha sklidili seno pomoklé. Svoz sena se také zdržoval vážením fůr na obecní váze, která je jen jedna proti hostinci U lípy.

Nejtěžší zkouška čekala družstevníky při prvních žních. Začátkem července, tedy dost pozdě, dostali ze státní traktorové stanice část strojního vybavení, mezi jinými i samovaz a mlátičku.  Příprava výmlatového střediska se zpozdila o 3 dny. Pak spoléhali příliš na oba samovazy a nenasadili ihned na svoz i koně, aby bylo obilí včas pod střechou. Byl trochu chaos i při organisování práce. Byl nedostatek žebřiňáků, některé měly špatná kola či scházely u nich řetězy. Nebylo lidí na nakládání. Organisace brigád byla živelná. Někdy se na výzvu MNV nepřihlásil nikdo, jindy přišlo brigádníků hodně. Byly nedostatky i v záznamech o odpracovaných hodinách. To všechno jsou potíže plynoucí z nezkušenosti.

Žně začaly 20. července za krásného počasí. Kosilo se 16 dnů. Svážet se začalo 28. 7. S výmlatem se začalo 29.7. Od 4.8. se mlátilo i v noci. Denně pracovalo průměrně 30 členů JZD a 28 brigádníků.

Sklizeň byla dobrá. Z plochy 143 ha obilovin se vymlátilo 2.456 q zrnin, což je o 67 q více, než stanovil plán.

Při národních směnách 25. a 26.7. pracovalo 51 družstevníků a 146 brigádníků. TJ Sokol postavila brigádu po oba dny o 15 členech. Do žní nastoupilo i 10 zaměstnaňkyň závodní tržnice VŽKG.

Práce s orbou a úprava půdy byla letos velmi námahavá, protože půda zaschla. Celkem bylo zaseto 42 ha pšenice, 40 ha žita a 12 ha ozimé směsky. Při orbě i setbě se používalo výhradně traktorů.

Při vykopávání brambor pomohla vydatně školní mládež jak místní tak ze Zábřeha – Družstva, odkud brigády organisoval učitel Fojtík. Brambor se sklidilo jen 130 q na hektar, což velmi zklamalo očekávání družstevníků. Rovněž u cukrovky byl výnos malý, jen 130 q proti plánovaným 220 q na hektar.

Pro zajímavost uvádím, že celá naše obec splnila dodávky 18. srpna. Bylo dodáno 18 vagonů obilnin, tj. 9,4%  na celkové dodávce okresu.

Chlévskou mrvu nakládali družstevníci nakládačem. Bylo ji vyvezeno 20.350 q na 57 ha. Pro příště bude nutno odevšad včas zajistit vývoz močůvky. Ani v živočišné výrobě se nezačínalo družstevníkům lehce. Zástav nebyl dostatečný, nebylo stájovacích prostorů, ani situace s krmivem nebyla uspokojivá. Skot ustájili koncem ledna skupinově: krávy na 13 místech, malý dobytek na 9 místech. Prasnice byly ještě rozmístěny po jednotlivých stájích a jedině vepři ve výkrmu byli soustředěni na čp. 19. Slepice družstvo nemělo a dodávky vajec platili členové. Na následující tabulce můžete sledovat přirůstky v živočišné výrobě za rok 1959:

                                k 1.1.1959 – ks        k 1.1.1960 – ks         přirůstek – ks

Skot                                  239                         284                            45

Z toho krav                       102                         112                            10

Prasat                              146                          282                          136

Z toho prasnic                   35                            35                              -

Drůbež                                -                            770                          770

V penězích se přirůstek rovná částce 42.000 Kč.

Nyní, jak splnili družstevníci plán povinných dosávek a státního nákupu:

                                               Plán          Skutečnost         %¨

Maso vepřové – kg                  29.698           20.341            68,5

Maso hovězí – kg                     30.980           23.927            77,5

Maso drůbeží – kg                        300                 316          105,3

Mléko – l                                154.000         146.525             95,1

Vejce – ks                                80.000           62.591            78,1

Příčiny nesplnění u hovězího  masa je třeba vidět v nedodržovaných výnosech, v roztříštěnosti ustájení a v některých případech i v obsluze. Malá péče byla také věnována uskladnění krmiva, které bylo mnohdy ponecháno na pospas počasí a drůbeže.

U vepřového masa byl plán dodávek nadsazen a neúroda okopanin nedovolila zajistit dostatečný přirůstek. Kromě toho i červenka v posledním měsíci v roce.

Během roku adaptovali družstevníci dvě stáje pro 35 ks krav na čísle 21 a 45, odchovnu kuřat pro 800 ks na čísle 11 u Ant. Piskoře a kurník pro 600 slepic na čísle 13 u Emila Nováčka.

Dokončili vepřín a zadaptovali stáj pro 600 ks vepřů. S velkými obtížemi byla dokončena stavba kravína pro 100 ks dojnic. Hodnota stavby je 513.000 Kč, skutečné náklady byly jen 250.000.

Během roku byly družstvu přiděleny nové stroje: mlátička MA 90, samovaz, traktorová vlečka, traktor Zetor 25 a traktorový pluh Kromě toho převzalo družstvo ze STS samovaz, traktor Škoda 30, skulovač sena, rozmetadlo, nakladač mrvy.
Konečná bilance za r. 1959:

Příjmy – Kčs:

Z rostlinné výroby                                          285.489

Z živočišné výroby                                         462.663

Ostatní                                                            267.507

Celkem :                                                    1,190.644

Výdaje – Kčs:

Náklady                                                        589.499

Rozděleno za prac. jednotky                     462.663

Do nedělitelného fondu                              103.070

Do sociálního fondu                                      23.670

Do kulturního fondu                                       11.803

Celkem :                                                   1,190.644

Družstvo má majetek v hodnotě 2,026.062 Kčs a úvěr 462.000 Kč.

Pracovní jednotka činila 15 Kč plus 1 kg zrnin a 1 kg brambor v hodnotě 2,60 Kčs.

Opsáno z Pamětní kniky Hrabové II,  která je uložena v archivu města Ostravy.

3.10.2015. V.S.