Pamětní kniha obce Hrabová II - pokračování č. 15.

 

                                                                        (Dokončení roku 1959)

                                                                                    Sokol.

                                                      (Podle výroční zprávy bratra Karla Stibora).

Členská základna TJ Sokol vzrostla v tomto roce na 780 příslušníků, z toho je 143 mužů, 82 žen, 44 dorostenců, 48 dorostenek, 108 žáků starších, 102 žákyň starších, 103 žáci mladší  a 132 žákyň mladších.

Nejúspěšnější činnost vyvíjel odbor základní tělesné výchovy. Jeho hlavním úkolem byl nácvik na okresní spartakiádu ve Vítkovicích. Zúčastnilo se jí 21. června 85 příslušníků jednoty kromě žactva.

Týden předtím uskutečnila jednota ve spolupráci se školou a za účasti členů z Mar.Hor, Hrabůvky, Nové Bělé a VŽKG vlastní veřejné cviční v Hrabové. Bylo to nejúspěšnější veřejné cvičení od r. 1955, podílelo se na něm téměř 700 cvičenců a shlédlo je přes 3000 diváků.

Hrabovští členové vypomáhali zase jiným jednotám: 7. června v Hrabůvce a 28. června v Nové Bělé. 45 cvičenců vystoupilo na slavnostní schůzi ROH Dopravního podniku, který je patronem jednoty.

Odbor organizoval také výlety v lednu do Kyjovic (130 účastníků), v únoru opět do Kyjovic (50 účastníků) a na Bumbálku (48 účastníků) a v květnu už na jarní výlet opět do Kyjovic.

Zajišťování masově politických akcí leželo většinou na bedrech tohoto oddílu. Průvod do Vratimova na 1. máje zpestřilo 230 cvičenců ve spartakiádních úborech a s alegorickým vozem. Oddíl pomohl při organisování Mezinárodního dne dětí a 4. října zajstil účast na Štafetě míru.

Oddíl kopané byl pro falšování registračních lístků s. Kubalou za trest přeřazen do III. třídy. Zpočátku se fotbalisté nemohli s tímto rozhodnutím smířit, nakonec se však vschopili a z 11 mistrovských zápasů 10 vyhráli a umístili se v tabulce jako druzí.

Stále zůstává v tomto oddíle otázka výchovy. Není zde dost kázně, obětavosti a smyslu pro kolektiv, ale zato velká náročnost hráčů vůči jednotě. Ani jeden člen z tohoto oddílu se nezúčastnil nácviku na spartakiádu, zarážející je rovněž nedostatečná pomoc členů při stavbě klubovny. Závazek 20 hodin splnil jen vedoucí oddílu Lad. Duhan a 2 činovníci Jan Řezníček a Antonín Gromnica. U dorostenců to není o mnoho lepší.

Dobře si vedl oddíl odbíjené. Muži se stali přeborníky okresu a vybojovali si postup do krajského přeboru. Příslušníci oddílu odpracovali mnoho hodin při budování hřiště odbíjené, 5 mužů nacvičovalo na spartakiádu. Výsledky žen jsou horší, částečně je to způsobeno tím, že po odchodu s. Lišky nemají trenéra.

Po několik let je již neúspěšný oddíl české házené. Jejím členům bylo navrženo, aby činnost zastavili a věnovali se přípravě mládeže.

Slibně se začal v tomto roce vyvíjet odbor turistiky pod vedením br. Jar. Sobka. Čítá 20 členů.

Doposud se nepodařilo ustavit oddíl stolního tenisu a ledního hokeje. První čeká na dokončení klubovny, druhý na příznivější zimní podmínky.

Významná je pomoc jednoty v zemědělství. Bylo odpracováno 460 hod. na JZD a 132 hod. na st. statku. Zúčastnili jsme se tam nočních výmlatů.

Národní fronta věnovala jednotě pohár, jehož vítězem se v tomto roce stal Tatran Vratimov. Spolupráce s ČSM je stále nedostatečná, svazáci se nezapojili ani do nácviku na spartakiádu. Na výstavbě klubovny bylo odpracováno 1.800 hodin. Uznání zaslouží ss. Josef Jurečka, Frant. Hamčík a bratři Stiborové, Karel, Láďa a Antonín st. Je smutné, že výstavba je záležitostí jen několika obětavých jednotlivců, podíl ostatních je velmi malý. Proto musela být stavba prodloužena do dalšího roku.

 

 

 

                                                                               Vyznamenání.

17. dubna bylo na radě oznámeno, že zaměstnanci Vítkovických staveb s. Bartoloměj Makara a inž. Jaromír Tesař obdrželi státní vyznamenání  Za zásluhy o výstavbu. 6. května dostala rada uvědomění, že s. Anežka Janíková byla vyznamenána odznakem Budovatel NHKG.

20. května zaslal vojenský útvar radě oznámení, že vojín Antonín Stibor byl vyznamenán čestným odznamem Vzorný voják čsl. lidové armády.

19. srpna oznámeno v radě, že ss. Hubert Rieger a Josef Klář, zaměstnanci Vítkovických  staveb, odbdrželi odznak Budovatel NHKG.

                                                                                     Různé.

25. ledna tragicky zahynula Drahomíra Jakubková ze Šídlovce. Na pracovišti v NHKG byla přimáčknuta nárazníky vagonů a se smrtelným zraněním odvezena, později zemřela. Jmenovaná byla veřejně činná ve Výboru žen. Zanechala svému muži 4 nezaopatřené děti. Při pohřbu v krematoriu, kterého se zúčastnilo mnoho občanů,  promluvil předseda MNV s. Šostý.

1. dubna skončil sebevraždou Ladislav Unger ze Žižkova. Napřed poškodil doma byt a pak odešel do své kanceláře v 2. poschodí válcovny za studena a prohnal si kulku hlavou. Zesnulý byl technickým kontrolorem. Jako příčina sebevraždy udány rozrušené nervy. Celou dobu okupace strávil v nacistických věznicích a koncentračních táborech, byl zatčen již v prosinci 1939.

                                                                          Závěr – rok 1959.

Kdybychom se teď ohlédli zpět na celý ten uplynulý rok a měli v podstatných rysech hodnotit co nám přinesl, zhodnotili bychom jistě kladně 1. rok hospodaření rozšířeného JZD, dále dokončení výstavby budov v prolukách na Šídlovci a zlepšení situace starodůchodců.

S čím nejsme spokojeni, to je politický a veřejný život v naší obci, který se nemůže rozběhnout tak, jak bychom chtěli. Vezměmě si jen neúčast na veřejné schůzi KSČ, kde měl být projednán plán zemědělské výroby. Ani množství akcí zahrnutých ve zprávě osvětové besedy nás nepřesvědčuje o opaku. Jen málo akcí je takových, které by vyvěraly z tvořivého činorodého úsilí občanů a mohly se stát základem trvalejší kulturní tradice. Snad je to způsobeno tím, že lidé nejschopnější a v nejpříznivějším tvůrčím věku působí hlavně v závodech, a to i politicky a kulturně. Snad jsou tu i jiné příčiny. Buď jak buď, musíme se stále více zasazovat o to, aby se košatěji zozvíjela tvořivá činnost, aby se zlepšovaly vztahy mezi lidmi, aby přibývalo lidské radosti.

 

                                                Rok 1960.

Nejdůležitějšími událostmi roku 1960 byly volby do Národního shromáždění a Národních výborů všech stupňů. Opětovné připojení Hrabové k Ostravě, její splynutí s Hrabůvkou a Zábřehem v jednu administrativní jednotku, posléze pak vytváření Občanských výborů.

V tomto roce měla Hrabová 3.741 obyvatel starších 15 let, mladších 1.364, celkem všech 5.105.

                                                                           Doprava.

28. března byla zastavena doprava na dálnici do Místku, dálnice se opravuje. Veškerá doprava tím směrem se opět jako kdysi na určitou dobu přesunula přes naši obec. Žáci OSS vždy před začátkem vyučování pomocí praporku upozorňují motoristy, aby na úseku kolem školy zmírnili rychlost. Oprava dálnice se táhla, bylo na to přiděleno málo pracovních sil.

                                                                  Veřejná výstavba.

20. května bylo započato s výkopem plynového vedení na dolním konci obce (od mlýna po dům Augusta Míčka čp. 46).

20. června zahájeny práce s oplocením školního pozemku.

Na počátku července začali pracovníci Vítkovických staveb s úpravou cest a chodníků v okolí pěti nových domů na Šídlovci, postavených v prolukách v minulém roce.

3. srpna zahájili pracovníci n.p. Výstavba OKD stavbu nového dolu v Paskově. Nový důl bude stát v místech, kde se geologické zásoby kvalitního koksovatelného černého uhlí odhadují na několik set milionů tun. Výstavba nového dolu zasáhne podstatně i do tvářnosti naší obce, neboť zabere velkou část pozemků státního statku (asi 200 ha).

1. listopadu se započalo s opravou hostince U lípy. Zpevněny zdi, vyměněny podlahy, postaveny nové záchody, opět však naprosto nevyhovující. Představitelé NV se již delší dobu snažili přimět pdnik Restaurace a jídelny, aby provedl v chátrající budově nutné opravy a uvedl do pořádku naprosto nevyhovující hygienické a sociální zařízení. Když se tento podnik k opravám neměl a hleděl si jen zisku, přikročil NV k uzavření hostince (15.9.1959). Trvalo pak přes rok, než se začalo s opravami. A hostinec byl znovu otevřen až 20.7.1961. Ale plesy v sále se odbývaly (díky obětavosti hlavně zahrádkářů) již od ledna.

3. listopadu začaly práce s úpravami chodníku na zatáčce u Lipiny. Do konce roku položeny vodovodní trubky na ulici Na luhu a na Cementové ulici. Přičinila se o to hlavně poslaňkyně Obv.NV Slávka Piskořová. Práce však nebylo možno dokončit, protože místo vodovodních trubek byly dovezeny plynové. Národní výbor je poskytl JZD k zavedení plynu do kravína.

                                                     Výroba škvárobetonových tvárnic.

                                           (Podle zprávy s. Košňovského, vedoucího výrobny).

Tuto provozovnu postavil podnik Stavební hmoty a dílce Ostrava ve vrbině, na pozemku ohraničeném z jedné strany Mostní ulicí a z druhé strany náhonem VŽKG, jako náhradu za provozovnu v Ostravě- Jižním městě, kde obyvatelé si stěžovali, že jim provozovna znečisťuje prostředí.

O postavení provozovny v Hrabové se jednalo již od r. 1956. Původně měla být postavena na pozemku s. Josefa Ličky čp. 30, ale MNV v Hrabové se postavil proti, protože by se snížil stav orné půdy a nabídl ke stavbě louky na bývalých rybnících nebo místo, kde nyní provozovna stojí. Příslušní činitelé to nechtěli zpočátku přijmout z obavy před povodněmi od Ostravice.  Určení staveniště nebylo nahodilé. Je odtud blízko do Vratimovských papíren, ke zdroji hlavní suroviny – škváry i na nádraží pro dovoz cementu.

Se stavbou výrobny se začalo ke konci roku 1959. Velká část stavební plochy musela být zbavena stromů a keřů, na celé staveniště pak byla navezena metrová vrstva haldoviny.         1. dubna 1960 se začala betonovat plocha o rozměrech 145x25 m. Práce prováděly n.p. Inženýrské stavby Ostrava, náklady činily asi 3,5 mil. Kčs. Výroba měla být zahájena 2. května 1960, neboť stavební podniky i soukromá výstavba na výrobky provozovny netrpělivě čekaly. Výrobu měl připravit na základě svých zkušeností  sám vedoucí s. Kosňovský. A s přípravou opravdu 15.4. začal, ku pomoci měl pouze 2 pensisty. Přes velké potíže termín ještě překročil – výroba byla zahájena 30. dubna. S normální plynulou výrobou se však začalo až za dva měsíce, protože byl nedostatek zapracovaných zaměstnanců. Jejich náboru byl na překážku naprostý nedostatek sociálního zařízení. Pracovalo se pod širým nebem, nebylo se kde umýt, převléci, schovat před deštěm. Jedinou střechu nad hlavou skýtala maringotka, sloužící najednou za kancelář, převlékárnu i umývárnu. Pracovalo se ve dvou směnách, všech 32 zaměstnanců musel vedoucí zaškolit. Podnik nezajistil ani mistry, ani administrativní sílu. V srpnu byla provozovna postižena povodněmi, přičmž druhá způsobila velkou škodu – odplavila všechnu škváru a zničila 300q cementu. Strojní zařízení bylo ale zabezpečeno.

                                                                        Soukromá výstavba.

V r. 1960 postavili rodinné domky tito občané: Zdeněk Babušík a Libuše, Klasná 15, Jan Žitník a Jarmila, Perunova 8, Vojtěch Janša a Libuše, Paskovská 231.

                                                              Jednotné zemědělské družstvo.

                                                                  (Podle výroční zprávy předsedy).

V tomto roce obhospodařovalo JZD 412 ha zemědělské půdy, z toho 302 ha orné. Osev a satbu provedli družstevníci vlastními silami a v potřebných agrotechnických lhůtách. Bylo zaseto na podzim 5,5 ha řepky, 40 ha žita, 42 ha ozimé pšenice, 12 ha směsky. Na jaře 40 ha ovsa, 25 ha ječmene, 10 ha směsek, 20 ha kukuřice, 11 ha cukrovky, 13 ha řepy, 31 ha brambor, z toho 2 ha raných.

Výnosy však byly, zejména u cukrovky a pozdních brambor, hluboko pod plánem. Ty byly dodrženy a překročeny jen u žita, raných brambor a řepky.

Přehled o výnosech  a dodávkách:

                    Výnosy v q/ha (plán/skut)      Dodávky  v q (plán/skut)

Pšenice                    23/15                                     302/139

Žito                           21/24                                     300/736

Ječmen                   21/16                                     200/35

Oves                        20/16                                   65/13

Cukrovka                220/87                               2.600/ 952

Brambory              145/45                                1.400/395

Řepa                        360/265                                        -

Řepka                        15/19                                   75/85

Nízké výnosy lze částečně omluvit záplavami, Ostravice se dvakrát vylila a zaplavila téměř 100 ha orné půdy, částečně na tom nesou vinu i družstevníci. Proorávka řepy a brambor nebyla provedena včas a do potřebné hloubky, nebyl vyvezen všechen hnůj a močůvka, byly ještě i další nedostatky – opožděné rozdělování práce, nebyl důsledně dodržován pracovní řád a podobně.

Při sklizni sena se projevil nedostatek sušáků a ventilátorů. Žně se následkem povodní zpozdily, začaly až 30. července a svoz byl ukončen 12. září. Přesto byla organisace žní lepší jak vloni. Hrabovské JZD skončilo žně v okrese jako první a bylo odměněno částkou 3.000 Kčs. Některé menší nedostatky se ještě vyskytly – při zajišťování povozů, při rozdělování práce, přípravě pracoviště pro brigádníky.

Velkou starost působila okopávka a jednocení řepy. I když byla každé družstevní rodině přidělena jedna míra, zůstalo ještě 8 ha neobsazeno a JZD žádala o pomoc školy ze Zábřehu, Hrabůvky a Hrabové.  Kronikář se ztotožňuje s družstevníky v názoru, že by úřady neměly nutit JZD k pěstování cukrovky tam, kde k tomu nejsou podmínky. Vždyť letos doplatilo JZD na každý hektar asi 2.300 Kčs. Bylo by výhodnější pro družstevníky i pro zásobování města nahradit cukrovku třeba zeleninou.

Podobně je tomu u brambor. Nejvýhodnější by byly rané nebo polorané odrůdy, které mají kratší vegetační dobu a nejsou vystaveny tak dloho nepříznivým vlivům popílku a jiných průmyslových zplodin. Těchto raných sadbových brambor však družstvo neobdrželo ani kilogram. I podzimní satba byla velmi špatné kvality.

Výroba živočišná:

                                         Stav k 31.12. 1960 ks (plán/skut)

Skot                                                  295/286

Z toho krav                                      132/122

Prasat                                              330/371

Slepic                                            1200/930

Koní                                              28/26 

Nebyl dodržen plánovaný stav krav, protože 12 ks muselo být odvezeno pro zažívací potíže na nucenou porážku.

Nebyla splněna dodávka vepřového masa hlavně proto, že se dosáhlo místo 100 kg pouze 85 kg na kus. Jednak pro nedostatek krmiva, jednak proto, že výkupní cena vepřů do 90 kg je vyšší. Také neplnění mléka bylo způsobeno nedostatkem krmiva a také tím, že v době záplav bylo krmivo znehodnoceno blátem.

V investiční výstavbě dokončili družstevníci v lednu kravín na pozemku Vlad. Kaloče čp.44, jehož hodnota činí 513.000 Kčs. Skutečně bylo čerpáno  pouze 284.000 Kč. Byla poskytnuta subvence 208.000 Kčs, takže kravín stál družstvo pouze 76.000 Kčs. Úspor bylo dosaženo tím, že si družstvo dováženo materiál samo a bylo odpracováno mnoho hodin svépomocí zdarma ( každý asi 30).Pomohli i občané bezplatnými brigádami, zejména požárníci Vojtěch Černík st., Boh. Balušek, Rud. Balušek, Sokol (hlavně Karel Stibor) a jiní.

Stavbu vyzdívali zedníci VŽKG (po směně) pod vedením Viléma Nedvídka. Dodělávky řídil Josef Dřímal. Po celou dobu stavby pracovali důchodci Václav Beneš, Josef Kovalík, pomáhal také po směně Fr. Vaculík. Na stavbě pracovali i družstevníci, zejména Fr. Kudělka (vedoucí stavby), Aug. Míček, Marta Sližová, Oldřich Lička, Bedřich Gerolt a další. Kravín byl kolaudován 12. ledna a 14. ledna v něm bylo ustájeno 93 dojnic.Vše proběhlo bez nehody přesto, že bylo kluzko a padal sníh.

Dále byla postavena drůbežárna na usedlosti Lad. Nováčka čp.12  nákladem asi 23.000 Kčs, ocelová kůlna na slámu vedle kravína, byla adaptována dílna bývalé Machýčkovy cementárny na garáže. Za pomoci ObNV opravena budova staré školy na Paskovské ulici, kde má JZD kancelář a sklad. Stáj u Josefa Adámka čp. 43 byla adaptována pro prasnice a stodola Ant. Piskoře čp.11 upravena jako odchovna mladého dobytka. Celkem se prostavělo 735.000 Kčs.

Doplnil se strojový park o traktor  Zetor Super 50, samovaz, mlátičku MA 90, obilní kombajn a silážní kombajn, vše za 140.000 Kčs.  Ke zlepšení půdy bylo založeno 1.800 m/3 kompostu.

Finanční bilance: (Kčs)

Tržby: Rostlinná výroba               241.080

            Živočišná výroba                 889.558

            Přidružená výroba              105.286

            Práce a služby                     230.466

            Ostatní  příjmy                   149.397

            Příjmy celkem                 1,615.787

Náklady celkem:                            845.705

Družstvo má majetku v ceně 2,186.000 Kčs, úvěr 688.000 Kčs. Plánovaná jednotka 17 Kč byla dodržena, na naturáliich bylo vyplaceno za 2,10 Kčs, takže celková jednotka byla 19,10 Kčs.

Ze sociálního fondu platilo družstvo nemocenskou 12 Kčs denně, dětské přídavky 350 Kčs, dále podpory ve stáří a po dobu voj. služby.

Z kulturního fondu byl zaplacen zájezd do Dolan a do Lednice a zakoupeny 4 předplatné do divadla.

Závěrem můžeme říci, že se družstvo upevnilo, pokročilo v organisaci, členové i funkcionáři nabyli další zkušenosti. Téměř všichni družstevníci pracovalo obětavě, jen někteří se spokojili se 2 až 3 desítkami jednotek. Družstevníkům pomohli také brigádníci, zejména s. Šustek, Balušek, Holaň, Luzar, Kovalík,Kafka, Turke, Lukeš, Bužek, Dřímal, Marie Chlupatá, Šodková.

                                                                               Státní statek.

V osevech nebylo podstatných změn, kmín se již nepěstoval. Hektarové výnosy byly ovlivněny povodní a byly na stejné úrovni jako v r. 1959. Jen u kukuřice byl výnos mimořádně dobrý – asi 450 q na hektar.

Opsáno z Památní knihy Hrabová II, která je uložena v archivu města Ostravy.

11.10.2015.  V.S.