15.7.2017: Budoucnost Pilíků - kapitola 5

Obdržel jsem od předsedy stavební, dopravní a ekologické komise, od pana  zastupitele Jana Dvořáka pozvání, abych se zúčastnil  příští schůze této komise a přednesl svůj názor ve věci budoucnosti  Pilíků.

Na schůzi komise se dostavím, ještě jsem neměl možnost se seznámit s některými jejími  členy, konkrétně  s panem Vašnovským, Blanárem a Pilchem.  S ostatními členy komise jsem při různých příležitostech již přišel do styku. Konkrétně se sl. Batelkovou konzultujeme různé projekty v oblasti ochrany přírody, s panem Holišem jsme nedávno navštívili Pilíky, o panu Chlupatém je mi známo, že zná v Hrabové „každý kámen“ a pan místostarosta  Rundt nepochybně pozorně sleduje záležitosti v souvislosti s probíhají EIA o budoucnosti Pilíků.

Své pozvání jsem pojal velmi zodpovědně a v záležitosti budoucnosti Pilíků napsal na svůj web několik článků.  Abych byl „v obraze“ , prostudoval jsem všechny dostupné dokumenty, které se týkají budoucnosti území, zvané Pilíky.

Za velmi významné považuji stanovisko Útvaru hlavního architekta a stavebního řádu města Ostravy, ve kterém se píše, že dle Územního plánu Ostravy jsou jsou tyto plochy způsobem využití „Plochy vodní a vodohospodářské“ a „Lesy“.  Tedy platný územní plán není v rozporu s mým doporučením, které preferuje založit na ploše cca 25 ha na místě bývalých vodních nádrží Pilík 4,5 lesopark.

V této záležitosti je jedna otázka na kterou  marně hledám odpověď. Proč se všichni  snaží mermomocí zachovat  vodní nádrže Pilík 4,5 ?  Vždyť to byly po celou dobu existence úpravny uhlí  Dolu Paskov pouhé čističky odpadních vod. Součástí toho všeho byl i nevzhledný betonový  kanál a neudržovaná  přilehlá  komunikace.

Nikdo ze zainteresovaných stran  doposud neuvažoval i o jiných možnostech smysluplného budoucího využití těchto prostor.  Ve svých posledních  článcích v HN  jsem řešil dvě možné  alternativy:  buď  zachovat vodní nádrže nebo tento areál  prostřednictvím rekultivace proměnit na  les. Ne na lecjaký, ale víceméně na lesopark.  Jaké jsou pro a proti u těchto dvou alternativ?

Vodní nádrže:

 Výhody: Nízké finanční náklady spojené s přeměnou  dosavadní „ čističky odpadních vod“  na budoucí „plochu vodní“. Vyřešil by se tím i problém s likvidací odpadních vod ze současného průmyslového areálu na území bývalého Dolu Paskov ( 11 tis m/3 ročně) a možný problém s průsakovými vodami z okolních odvalů  uhelných hlušin.

Nevýhody: Nutnost další existence čerpací stanice Pilík 3 včetně „odpudivého“ betonového kanálu a přilehlé neudržované komunikace. Pro obyvatelstvo Hrabové velice malý přínos.

Kultivovaný les – lesopark:

Výhody: V případě vybudování vyhovující  přístupové komunikace by občané Hrabové získali areál, vhodný pro odpočinek i různé jiné pohybové aktivity.

Nevýhody: Určité  náklady na rekultivaci bývalých nádrží Pilík  4,5 a na vybudování přístupové komunikace.  Platily  by to OKD nebo stát.  A budoucí  náklady na  běžnou  údržbu lesoparku.  Ty by platil asi majitel, možná ve spolupráci s obcí. Pro obyvatelstvo Hrabové velký přínos.

Nebudu předjímat, jak to všechno dopadne. Řešení problému se odhaduje na 5 – 6 let. V tak důležitých záležitostech není na místě spěch, problematika by se měla prodiskutovat a promyslet ze všech stran.

 Ale je na čase již tento proces  zahájit. Možná tímto zahájením  bude diskuse na zasedání komise výstavby, dopravy a ekologie, poradního orgánu  Rady MOB Hrabová dne 17. 7. 2017.  O výsledku budu  informovat čtenáře Hrabovských novin.

15. 7. 2017    V.S.