Statistika návštěvnosti HN v 9. týdnu 2023

Statistika návštěvnosti HN v 9. týdnu 2023

Ve dnech od 27.2. do 5.3. 2023 měly Hrabovské noviny 269 návštěv. Největší zájem (53 zobrazení) byl o článek z 3. března „Knižní pátek o životě a díle Ondřeje Sekory“. Zaslouží si proto reprízu.

Knižní pátek o životě a díle Ondřeje Sekory.

V tyto dny slaví devadesáté páté narozeniny komiksová postava Ferda Mravenec, populární hrdina několika dětských generací.  Příběhy mravence s typickým puntíkovaným šátkem byly srozumitelné pro dětské chápání světa a působily i výchovně. Jejich autorem byl český spisovatel, kreslíř, grafik, ilustrátor, entomolog, popularizátor sportu a přírody Ondřej Sekora (1899 – 1967).

Narodil se v Králově Poli u Brna jako třetí ze šesti dětí. Gymnázium studoval v Brně a ve Vyškově, sbíral motýly a brouky, hodně četl a rád kreslil. 1. sv. válku prožil jako jednoroční dobrovolník ve Vídni, maturoval až po válce, krátce pak studoval práva v Brně, ale u státnice neuspěl. Od roku 1921 pracoval jako sportovní referent a kreslíř v Lidových novinách, později redigoval populární časopis pro děti Dětský koutek. Protože jeho manželka byla Židovka, musel v roce 1939 Lidové noviny opustit. V roce 1941 byl z tohoto důvodu vyškrtnut i z Národního svazu novinářů.

 Byl velmi činorodý a všestranný. Založil a redigoval časopis Sport, věnoval se hudbě, je považován za zakladatele ragby v Československu. Ferda Mravenec se poprvé objevil na stránkách prvorepublikového ilustrovaného časopisu Pestrý týden v roce 1927 a pak v roce 1933 i v Lidových novinách, kdy k mravenci Ferdovi přibyl i brouk Pytlík. V roce 1936 vyšla knížka pro děti Ferda Mravenec, následoval Ferda Mravenec v cizích službách, Ferda Mravenec v mraveništi, Ferdův slabikář. Po válce přibyly ještě dvě.

Za okupace  byl v letech 1944 - 1945 vězněn v pracovních táborech v Polsku a Německu, po válce se stal redaktorem deníku Práce, Dikobraz, spoluzakládal  Státní nakladatelství dětské knihy, po celé republice pořádal besedy s dětmi. Od roku 1952 byl ve svobodném povolání, píše a kreslí pro noviny a časopisy Host do domu, Lidové noviny, Mateřídouška, Ohníček, Pionýr.

V předválečných letech se věnoval i politické karikatuře, v poválečných letech vsoupil do KSČ a zůstal v ní až do konce života. V roce 1964 byl jmenován zasloužilým umělcem. Zemřel ve věku 67 let, jeho syn dosáhl popularizace otcova díla formou filmu, který byl natočen v Německu.

 Dílo: Rugby, jak se hraje, a jeho pravidla (1926). Ferda Mravenec (1936). Ferda Mravenec v cizích službách (1937). Ferda v mraveništi (1938). Ferdův slabikář (1939). Trampoty brouka Pytlíka (1939). Malířské kousky brouka Pytlíka (1940). Kuře Napipi a jeho přátelé (1941). Uprchlík na ptačím stromě (1943). Ferda cvičí mraveniště (1947). Kronika města Kocourkova (1947). Jak se uhlí pohněvalo (1949). Pohádka o stromech a větru (1949). O zlém brouku Bamborouku (1950). Ferda Mravenec ničí škůdce přírody (1951). Malované počasí (1951). O traktoru, který se splašil (1951). Mravenci se nedají (1954). Na dvoře si děti hrály (1955). Čmelák Aninka (1959). Hurá za Zdendou (1960). O psu vzduchoplavci (1961). Pošta v ZOO /(1963). Sedm pohádek (1964).

6. 3. 2023      V.S.