Hrabová v letech 1957 - 1960

Právě ukončená série zápisů ze zasedání pléna MNV Hrabová, zveřejňována v Hrabovských novinách, popisuje život naší obce v tomto období. Bylo  výjimečné tím, že se ještě v řízení obce projevovaly poslední zbytky určité samosprávy, i  když značně omezené novým režimem, který byl založen na stupidní a neperspektivní komunistické ideologii.

V zápisech z jednání MNV jsou  pro současnou generaci určitě zcela nepochopitelné následující situace:

1. Neúměrně mnoho času a energie tehdejších  představitelů obce bylo věnováno zemědělství vůbec a hlavně pak jeho „socialisaci“. Ze zemědělců se stali druhořadí občané, kteří dokonce neměli možnost získat zaměstnání dle svých představ – viz případ pana Konečného, který nebyl „uvolněn“ ze zemědělství, ačkoliv si našel místo v některé okolní fabrice. Dokonce i děti zemědělců byly nuceny setrvat v tomto velmi neperspertivním a velmi špatně placeném oboru. Příčina tohoto stavu spočívala v zcela neefektivní ekonomice, založené na tzv. všelidovém vlastnictví výrobních prostředků. Zastaralé fabriky se nemodernizovaly, nový byl pouze zbrojní a předimenzovaný těžký průmysl. Nebyly peníze na dovoz  moderní technologie pro zemědělství a tak se neustále „bojovalo“ o zrno, mléko a vejce, a to s velmi špatnými výsledky.

2. Ze zápisů je dále patrné, jak nízké finanční  prostředky měly obce na budování  své  infrastruktury. Nebyl stavební materiál, pracovní síly, dopravní prostředky, dokonce ani lepenka na střechy. Nepřekonatelné problémy byly při stavbě vodovodu, vytvoření fungující  veřejné dopravy, obchodní sítiě.  O plynofikaci a kanalizaci ani nemluvě.  Pro dnešní generaci zcela nepředstavitelně nízká životní úroveň.

3. Podle tehdejších předpisů bylo v Hrabové v r. 1957 do MNV zvoleno 39 poslanců. Na cca 3 700 obyvatel slušný počet. Schůzovalo se každý měsíc.  Docházka na zasedání však byla velmi špatná, obvykle se sešlo kolem 20-ti  „poslanců“, v červenci 1959 dokonce jen 16.  Diskuse byly vcelku bouřlivé a názory politicky někdy  i „problematické“. Řešilo se mimo zemědělství všechno možné. Placení daní, škola, školka, bytová otázka, místní provozovny, zásobování obchodů, výstavba rodinných domků, kulturní akce, kronika obce, morálka mládeže atd. Konkrétní výsledky však často veškeré žádné.

Toto období určité samostatnosti skončilo v červnu 1960, kdy byla Hrabová připojena k městskému obvodu Ostrava-Zábřeh. Velmi bouřlivá byla veřejná schůze v hostinci „U lípy“  v únoru 1960, kdy občané Hrabové protestovali proti plánu tehdejších  městských „politiků“  připojit vesnickou část k okresu Frýdek Místek a Šídlovec k Hrabůvce. Protesty občanů i členů MNV  byly účinné a rozdělení  se neuskutečnilo.

Čím bylo toto období zvláštní a možná i poučné?  Z mého subjektivního pohledu kladně hodnotím, že místní „poslanci“ se scházeli častěji než dnes.  Další poznatek:  Placeni byli pouze předseda, tajemník a velmi omezený počet úředníků. Podle různých náznaků jedna nebo dvě úřednice.  Žádný velký aparát. Náklady na provoz místní byrokracie byly minimální. Všichni ostatní „poslanci“ a členové komisí vykonávali své funkce zcela zdarma. V dnešní době něco nepředstavitelného. Při uplatnění tehdejších zvyklostí v odměňování za veřejnou činnost  by dnes  asi nikde tzv. samospráva neexistovala.

Poznatek poslední a snad nejdůležitější.  I na počátku této zvláštní  epochy bylo viditelné nadšení, které se  však poměrně rychle změnilo v pasivitu a stagnaci. Mám dojem, že se tato situace v Hrabové opakuje dosti často,  a to bez ohledu na to, jaký letopočet se právě píše.

3. 6. 2016  V.S.