1.5.2020: Tři poznámky k diskusi o územním plánu

Tři poznámky k současné diskusi o územním plánu.

Poznámka č. 1: Městské zastupitelstvo schválilo současný územní plán  města  Ostravy 21.5.2014. Úvodní slovo  na tomto zasedání měl Ing. arch. Vltavský, který mimo jiné prohlásil:

„Nové rozvojové plochy, které nejsou zastavěny, jsou podmíněny  tzv. územními studiemi tak, aby městské obvody potažmo město nebo úřady nepřihlíželi  pouze developerům, co se na území děje nebo staví,  ale mohou do tohoto procesu aktivně vstupovat,  a svůj obraz  nebo obraz města aktivně ovlivňovat“.

 Komentář HN: O tom že by MOb Hrabová do tohoto procesu svými připomínkami  v letech 2014-2019 „aktivně vstupoval“,  nejsou žádné zprávy. Stalo se tak až v roce 2020, kdy MOb Hrabová  požaduje na některých  rozvojových plochách revizi  územního plánu.

Poznámka č.2: Pan starosta Igor Trávniček obdržel v tyto dny z Magistrátu následující dopis (zkráceně):  „ Váš návrh jsme zaevidovali. Navrhujete, aby některé rozvojové plochy byly zrušeny jako zastavitelné a nahrazeny plochami nezastavitelnými, jako je orná půda a krajinná zeleň. Na obdobné změny má město právo. Musí se však prokázat obecný zájem, který ke změně vede. Rozvojové  plochy jsou ve vlastnictví soukromých osob a proto musí být veřejný zájem prokazatelně zdůvodněn. Vlastníci mohou považovat náhrady za tuto změnu územního plánu. Veškeré náklady by hradil městský obvod Hrabová. Šlo by o desítky milionů korun“.

Komentář HN: Uvedený dopis Ing. arch. Hany Paclové, vedoucí oddělení územní koncepce Magistrátu tvrdí, že změny územního plánu z roku 2014 jsou prakticky vyloučené.  Je to poněkud v rozporu s názorem Ing. arch. Vltavského a také s názorem  náměstkyně Bajgarové (viz poznámku č. 3).  Na místě starosty Trávníčka bych to nevzdával a intenzivně hledal odborníka –legislativce, který se specializuje na tuto problematiku.  Co když paní Peclová  si vyložila  § 94 a § 102 stavebního zákona nesprávně?

Poznámka č. 3:  Náměstkyně primátora pro investice  Zuzana Bajgarová nedávno prohlásila:

„Město by se nemělo rozšiřovat do šířky, ale zastavovat dovnitř. Zástavba v okrajových částech města znamená zábor půdy a vysoké náklady na infrastrukturu. Denně míří obrovské množství aut z okrajových částí do města, kde jsou problémy s parkováním. Město má nabídnout kvalitní bydlení zastavováním proluk uvnitř města a v nezastavěných oblastech mezi městskými čtvrtěmi. Přednost by měly mít domy s nájemným bydlením. K tomu směřuje naše snaha“.

Komentář HN:  Navzdory názorům náměstkyně Bajgarové  se občané města stěhují do okrajových čtvrtí, a to  včetně Hrabové.   Proluky ve městě jsou stále prázdné.

Závěr:  Samospráva  Hrabové  doposud  nijak účinně  neprotestovala  proti výstavbě nových RD.  Čtyři nové Územní studie č. 55, 56, 57 a 58, které umožňují výstavbu 164 RD, vzala Rada  „na vědomí“ bez dalších připomínek.

Samospráva  Hrabové má dvě možnosti:  Buď se spokojí  se současným  stanoviskem Magistrátu a bude mlčky přihlížet  k přeměně Hrabové v „panelák naležato“, nebo  tomu bude  bránit. Jelikož jde o výklad složitých legislativních norem, pomoc je nutno hledat  v tomto případě  v prvé fázi u odborníků.

1.5.2020     V.S.