13.8.2018: Regulační plán Hrabové (1)

Regulační plán Hrabové (1).

Nynější  snahy o plánování  rozvoje  naší obce  (viz elaborát „Strategie městského obvodu Hrabová – Hrabová 2040) není  prvním pokusem tohoto druhu.

První pokus o toto plánování  je z roku 1985, a příslušnou studii sestavili odborníci z tehdejší firmy  DROPUS na objednávku tehdejšího  Národního  výboru Ostravy. Tento plán se mi nepodařilo dohledat.

 Následoval „Regulační plán Hrabové“ ,  který zpracoval tehdejší  Útvar hlavního architekta MMO v roce 1992 Ten mám  ve svém archivu.

Od té doby již uběhlo 26 let a je zajímavé, jak viděli tehdejší představitelé města Ostravy  budoucnost Hrabové.

V úvodu této studie se zdůrazňuje, že Hrabová je nedílnou součástí zástavby města a jejím územím prochází inženýrské sítě celoměstského charakteru (středotlaký plynovod, vodovodní přivaděč Krmelín -  Muglinov  atd.)  a dopravní trasa celostátního významu,  silnice I/ 56, Místecká.

Uvedená studie  obsahuje i  trasu vedení jižní tangenty, navrhují se plochy pro výstavbu  rodinných  a činžovních domů, plochy veřejné zeleně, plochy pro rekreaci a přehodnocuje se  technická infrastruktura  území.

V oblasti západně od ulice Místecká se počítá s územní rezervou pro ekologicky neškodné provozovny a pro skladová hospodářství.

Občanská vybavenost je situována kolem ulice Paskovské. S novou výstavbou RD  se počítá mimo původní intravilán na východní i západní straně obce.

Území haldy Vítkovických železáren je navrženo  k využití pro zeleň a rekreaci, jižní území v okolí odkalovacích nádrží Pilíky k lesnické rekultivaci.

Regulační plán Hrabové počítá s umístěním rozvodny 110/10 kV, respektuje odvodnění sídliště  Dubina  a vymezuje trasu pro horkovod Havířov – Jižní město.

Řešené území plní především funkci obytnou a výrobní. S výstavbou nových RD se počítá jak na  volných parcelách kolem ulice Paskovské tak především  ve východní a západní části území.

Občanská vybavenost je soustředěna jednak v sídlišti Šídlovec  (školská a zdravotnická zařízení, maloobchod) jednak podél ulice Paskovské v okolí kostela sv. Kateřiny.

Územní rezerva pro eventuální druhé lokální centrum je držena  v jižní části obce.

 Se zemědělskou výrobou se již příliš nepočítalo. Stávající objekty se měly zlikvidovat nebo přeměnit na jiné využití.

Jedinou výraznější plochou veřejné zeleně je park v sídlišti Šídlovec, ostatní plochy jsou zanedbatelné.

 Tato urbanisticko – architektonická koncepce spočívala  v respektování  severní části městského charakteru (Šídlovec) a vesnického charakteru ostatní ho území obce.

V okolí kostela sv. Kateřiny by mělo vzniknout nové centrum obce s náměstím, kterým bude probíhat stávající dopravně odlehčená komunikace Paskovská, vybavena parkingy a zpřístupňující celý prostor vybavený obchody a službami. Počítalo se s rekonstrukcemi  fary, budovy bývalé školy, s dostavbou nároží a odstraněním estetických a dopravních závad v tomto úseku. Na východní straně  budoucího  středu obce  se počítalo  s výstavbou  objektů s převládající občanskou vybaveností  a  eventuálně i s bytovými domy se dvěmi  až třemi podlažími a s podkrovím.

Tolik to podstatné, co jsem vyčetl z tohoto objemného elaborátu, který sepsali tehdejší odborníci z Útvaru hlavního architekta města Ostravy.  V pokračování tohoto článku se zmíním o některých dalších zajímavostech.

Uvedené plány přestaly být reálné po schválení prvního Územního plánu Města Ostravy v roce 1994. O podrobnostech tohoto plánu  se lze dočíst v radničním periodiku Ostravská radnice č. 8 z roku 2000.

13. 8. 2018      V.S.