Územní plán Ostravy
Na územním plánu našeho města mi především vadí, že vytváří v některých okrajových částech města předpoklady pro budování „paneláků naležato“. Tyto pomyslné paneláky tvoří často i několik desítek RD.
Pro kritiku těchto satelitních městeček mám následující důvody: V okrajových městských obvodech neexistuje pro hromadnou výstavbu RD potřebná infrastruktura. Místní dopravní komunikace nejsou připraveny na větší provoz. Také zde není odpovídající kapacita školek, škol, sportovních a kulturních zařízení atd. To vše bude nutno za velké peníze dobudovat.
Pak je zde problém s dopravním zatížením načeho města. Významný počet obyvatel předměstí denně dojíždí vlastními auty do vnitřních částí Ostravy. Neexistují tam ale potřebná parkoviště!
Nejsem vystudovaný sociolog, ale myslím si, že budování těchto satelitních městeček se musí negativně projevit i ve vztahu nových obyvatel i k místním záležitostem. Tím míním zájem této „náplavy“ o fungování složitého organismu obce. Záměrně používám výraz „náplava“. Aby se čerstvě přistěhovaní majitelé nových RD přeměnili na „starousedlíky“, to trvá poměrně dlouho. Teprve po určité době mohou porozumět potřebám své rodné obce.
Tímto končím tento úvod a přejdu na podstatu dnešního sdělení.
Prostudoval jsem si opakovaně území plán města a svá dnešní tvrzení mohu doložit následujícími daty:
V okrajových částech města se počítá s neúnosně velkými „zastavitelnými plochami pro bydlení“, tedy s plochami pro výstavbu RD. Detaily jsou v tabulce č. 3 ÚP. Zatímco celoměstský průměr těchto ploch je 3,3 % z celkové rozlohy Ostravy , činí obdobný údaj v Hrabové 6,7 %, v Nové Bělé dokonce 7,3 %, ve Staré Bělé 4,5% a v Proskovicích 5,5%. Pokud jde o Novou Bělou, existují územní studie pro prostor severně od ulice Hrabovská s možností budoucí výstavby 93 RD! Pravděpodobně se to negativně projeví v dopravním zatížení naší Paskovské ulice.
Můj závěr nad těmito čísly je následující: V okrajových městských obvodech se věnují pro zástavbu RD příliš velké plochy, tvořené ornou půdou a loukami. Nemůže se to neprojevit v celkovém životním prostředí. Bude méně zeleně, méně zahrad, méně čerstvého vzduchu. Ten bude navíc znehodnocen výfukovými plyny z dalších motorových vozidel . Vždyť obyvatelé každého nového RD potřebují minimálně jedno auto.
Z uvedených čísel mimo jiné také vyvozuji, že územní plán nepočítá dostatečným způsobem se zástavbou proluk a dalších vhodných ploch pro potřeby bydlení uvnitř města. Jakoby se občané vyzývali, aby si budovali své domovy na perifériich.
Ve výše uvedených okrajových městských obvodech územní plán velice šetří na občanské vybavenosti. Pominu plochy pro rozšiřování místních hřbitovů. Na ty je naštěstí pamatováno.
Pro školy, zdravotnictví, kulturu, sport a rekreaci se v Hrabové a v Nové Bělé neplánují žádné plochy, ve Staré Bělé 0,28 hektarů a v Proskovicích 1,5 ha. Velikost těchto ploch se mi jeví jako zcela nedostatečná. Zájemce o detajlnější informace odkazuji na tabulku č. 4 ÚP.
Přitom Územní plán Ostravy je z hlediska budoucího rozvoje města a městských obvodů velmi důležitý!
Zdokonalování existujícího územního plánu není snadné. Mimo jiné také proto, že samosprávy menších městských obvodů této problematice příliš nerozumí. Neznám v Hrabové nikoho, který by se touto záležitostí kvalifikovaně zabýval . Toto své tvrzení opírám o obsah zápisů z jednání zastupitelstva a komise VDE. Nikdo z celkového počtu patnácti zastupitelů Hrabové nejeví snahu se tomuto tématu věnovat. Myslím, že nás naši potomci za tuto neschopnost a lehkomyslnost nepochválí.
19.7.2020 V.S.