Nebezpečí povodní v Hrabové.
Před časem jsem věřil tomu, že střední Evropě hrozí dlouhodobě více sucho než vydatné deště. Pak mě zaujaly různé teorie o vývoji počasí a po přečtení patřičných studií jsem své dřívější názory změnil. Nelze s jistotou tvrdit, že nás opět nepostihnou povodně, stejné (nebo i možná i větší) jaké byly v roce 1997. A to včetně Hrabové.
Zajímal jsem se, jak jsou příslušné orgány našeho města připraveny na tuto možnost a zjistil, že velmi dobře.
Svědčí o tom kvalitně vypracovaný Povodňový plán města Ostravy. Má následující částí: věcnou, organizační, grafickou, určení práv a povinností vlastníků nemovitostí, a přílohy. Vše je propracováno do nejmenších detailů a je průběžně aktualizováno. Legislativním podkladem pro tento plán je §71 zákona o vodách.
V úvodní části povodňového plánu Ostravy se zdůrazňuje, že Ostravsko je opakovaně ohrožováno povodněmi, a to následkem určitých charakteristických vlastností dvou blízkých řek, Odry a Ostravice. Při krizových situacích je nezbytné řídit činnost jednotlivých složek centrálně. Proto se příslušné složky SMO a KÚ MS kraje rozhodly o vytvoření jednotného povodňového plánu.
Jsou v něm i záležitosti, které se týkají Hrabové.
Za riskantní z hlediska povodní se považuje Ščučí, Šídlovecký potok a potok Zyf. Příslušné indikátory (hladinoměry) jsou instalovány na Šídloveckém potoku v blízkosti ulice Domovské a na potoku Zyf na Žižkově.
Za nejvíce ohrožené území se považuje okolí ulice Poplužní (pozemky kat.č. 1205/1 a 1230) a ulice Mlynářské (pozemek kat.č. 2161.
Varovné signály: spuštění sirény, hlášení v místním rozhlase, osobní varování prostřednictvím pověřených osob.
Činnost při povodních: Záchranné práce zajišťují povodňové orgány ve spolupráci se složkami integrovaného záchranného systému. Zabezpečovací práce zajišťuje správce vodních toků ve spolupráci s povodňovými komisemi.
Povodňová komise SM kraje je tvořena 17 nejvyššími představiteli kraje, povodňová komise SMO 16 představiteli města. V povodňové komisi MOb Hrabové jsou všichni členové rady + ing. Petr Blanár + ing. Jana Faicová. Na rozdíl od některých jiných městských obvodů v ní chybí zástupce Sboru dobrovolných hasičů.
Takže po prostudování těchto materiálů jsem klidný. Pro případ povodní mají příslušné profesionální městské a krajské instituce propracován systém, který by měl minimalizovat ztráty na majetku a doufám, zcela odstranit ztráty na lidských životech. S výjimkou různých náhod, které nelze nikdy vyloučit.
Na závěr ještě statistika povodní v tomto století: 2002 – srpen: Vltava a Labe. Byla to doposud největší známa povodeň v Čechách. 17 utopených. 2006 – různé řeky na území ČR. 7 obětí. 2009 – červenec- srpen: Postižen byl kraj MS, Olomoucký, Zlínský a Jihočeský. 13 mrtvých. 2010 –květen:: Postižen kraj Liberecký. 5 utopených. 2013 – červenec: Povodně v povodí Labe a Vltavy. 7 mrtvých.
8.4.2018 V.S.