Akce „Z“
Nedávno bylo v televizi zajímavé vyprávění o stavbě „Stadionu odborářů“ v Ostravě. Vznikl v padesátých letech minulého století v prostoru na Domem energetiky v místech, kde je nyní obchodní středisko FUTURUM (dříve Carrefour). Konaly se tam spartakiády, také motocyklové závody a chvíli tam bylo i fotbalové hřiště. Stadion však musel být později zrušen, protože se při jeho stavbě „zapomnělo“ na odvodnění a kanalizaci. Po každém dešti zde byla místo hřiště bažina.
V uvedeném pořadu bylo zdůrazněno, že stavba vznikla za vydatné pomoci občanů v rámci tzv. akce „Z“. Byl to způsob, jak tehdejší režim zneužíval přirozené potřeby lidí se podílet na různých prospěšných stavbách, sloužících veřejnosti. Těmto aktivistům byly svěřovány převážně pomocné práce. Ročně se tak vykazovaly statisíce odpracovaných hodin. Často byly v akci „Z „ prováděny zemědělské stavby, jako kravíny, vepříny, ale také stavby místních komunikací, úpravy veřejných prostor a stavby jiné. Stavební firmy zajišťovaly odborné činnosti a „brigádníci“ práci s krompáči a lopatami, většinou zdarma v rámci různých tzv. socialistických závazků.
Vzpomínám si, že velkou stavbou v „akci Z“ byla stavba kanalizace v Hrabové a úpravy veřejných prostor na Šídlovci.
Situace po sametové revoluci se radikálně změnila, veškeré stavby, financované z veřejných rozpočtů většinou realizují soukromé stavební firmy.
Přirozená potřeba, zejména mladých lidí se sdružovat a vykonávat zdarma veřejně prospěšné práce existuje stále, příkladem je třeba populární akce „Ukliďme svět, ukliďme Česko“. Také nedávno vybudovaný park Hrabovjanka je vzorovým příkladem toho, jak spontánní nadšení občanů se může významně podílet na realizaci některých akcí i v současné době. Ale jde o výjimečné situace.
Nyní se dostanu k tomu podstatnému, co je s tímto tématem spojeno. Organizátoři těchto aktivit by v žádném případě neměli nahrazovat povinnosti veřejné správy.
Pro názornost uvedu příklad:
Na jaře letošního roku si někteří místní občané všimli, že proschlé šípkové keře před obecním úřadem ohrožují děti, jezdící v parku na kolech.
„Místo toho, aby to někam hlásili, tak si oblékli rukavice, vzali zahradnické nůžky a s potem v tváři a zkrvavenými šrámy na rukou se pustili do pátečního podvečerního nelehkého boje. Více takových dobrovolníků, kterým není lhostejné v jakém prostředí žijí. Moc děkujeme, že Vás tady máme!“
Těmito slovy byla veřejnost Hrabové seznámena s uvedenou akci. Pochopitelně byl to od uvedených občanů čin, který zaslouží pochvalu a uznání. Ale je tady několik ale.
1. Nebylo by lepší v tomto případě upozornit příslušného zodpovědného úředníka z místní správy na tento závažný nedostatek a trvat na okamžitém řešení? Nepochybuji o tom, že některý z místních úředníků má zodpovědnost za tento park, především za bezpečnost. Pokud ne, tak je s velkým nadšením a nasazením plní jeho povinnosti.
2. Publikování těchto a podobných situací nutně vytváří zbytečné napětí mezi občany a místní správou. Po přečtení výše uvedené informace si čtenář mimoděk pomyslí, jak je ten náš úřad neschopný. Mám zato, že mnohem výhodnější by bylo požádat o nápravu pana tajemníka a teprve v případě jeho nespolupráce řešit záležitost okamžitou „svépomocí“.
Někdy mám dojem, že někteří občané „šmejdí“ po obci a hledají různé prkotiny, aby pak mohli před veřejností předvést svou aktivitu. Třeba poškozenou informační tabuli, vyhozené již nepotřebné věci, poškozenou komunikaci a další nepřístojnost a závady, které stejně dříve nebo později budou odstraněny. Okamžité řešení není často možné, tyto záležitoosti se řeší postupně podle jejich závažnosti.
Tím nechci místní správu nikterak obhajovat, má ještě velmi daleko k dokonalosti. Ale řešit tyto problémy uvedeným způsobem nepokládám za systémově správné.
3.8.2018 V.S.