Hrabová po roce 1989.
Tuto kapitolu pro publikaci Historie obce Hrabová napsal místní občan Mgr. Jiří Slepička, ročník 1967. Mimo osobní poznatky využil k popisu tehdejších událostí dokumenty, uložené ve sbírkách Archivu města Ostravy, zprávy z Hrabovských listů a v neposlední řadě i vzpomínky pamětníků.Takže s vyžitím těchto pramenů byla na 24 stránkách popsána historie uplynulých 38 let Hrabové.
Jako občana vesnické části Hrabové mě tehdy nejvíce zajímaly následující praktické záležitosti, plynofikace obce, zlepšení veřejné dopravy, zlepšení obchodní sítě a vybudování veřejné kanalizace v jižní čáti Hrabové..
Všemožně jsem podporoval vytvoření místní samosprávy, jelikož jsem předpokládal, že pro realizaci výše uvedených požadavků bude výhodnější existence samostatného městského obvodu.
Z uvedených mých priorit se podařilo realizovat téměř vše. Pochopitelně vnímám že to nebyla pouze zásluha místní samosprávy. Ale v oblasti kanalizace samospráva nevyvinula příliš velké úsilí a majitelé RD na jižním konci Hrabové řeší stále likvidaci odpadních vod různými způsoby.
Za významný počin tehdejší samosprávy považuji úspěšnou privatizaci bytového fondu na Šídlovi. Před vznikem samostatného obvodu bylo v Hrabové 638 bytů, které byly předány samosprávě, aby se o ně starala. Při tehdejším nízkém nájemném to byla velmi ztrátová záležitost. Během krátké doby se podařilo převést velkou část bytů do vlastnictví nájemníků, a to ke spokojenosti obou stran. Pak se ale privatizace bytů zastavila. Dodnes je ve správě obce neúměrný počet 220 bytů a musí se na ně doplácet z obecní pokladny.
Významnou událostí v tomto období byl vznik průmyslové zóny. Potřebné pozemky pro tyto aktivity celkem ochotně prodali jejich majitelé, potomci hrabovských sedláků. Byla to nejúrodnější půda na katastru obce, ale její vlastníci neměli v úmyslu na ní hospodařit. Místní obyvatelstvo tak může nyní využívat všech vymožeností, poskytovaných obchodními řetězci Makro a Tesco. V těchto místech našly zaměstnání stovky dalších občanů ze širokého okolí. Spokojeni s finančními náhradami jsou asi i dřívější majitelé těchto pozemků. Bohužel vznik průmyslové zóny zásadně změnil původní charakter a konfiguraci obce, ale to se již nedá změnit. Nyní máme dvě Hrabové a hranice mezi nimi je Místecká ulice.
Takže z širšího pohledu bylo období let 1989-2017 velmi úspěšné. Díky celkové prosperitě státu byla i místní obecní pokladna neustále doplňována penězi a nemuselo se příliš šetřit. Mohly se velkoryse budovat místní komunikace včetně chodníků a realizovat celá řada dalších víceméně potřebných, ale někdy i zbytečných investic. Příkladně lávka přes Ostravici, na kterou Hrabová přispěla částkou 4 mil. Kč. A i některé další. Poněkud se ale zapomnělo na objekty pro kulturní, sportovní a společenské potřeby obyvatelstva.
Při celkovém hodnocení období let 1989-2017 je můj dojem následující: Porevoluční vlna nadšení z nově nabyté svobody skončila někdy v roce 2000. Pak následovalo dlouhé období stagnace, lidé se začali věnovat svým osobním záležitostem a o věci veřejné nebyl velký zájem. Toto období velice vyhovovalo tehdejší samosprávě. Radní a ostatní funkcionáři pravidelně pobírali své měsíční odměny a neměli žádné větší starosti, nikdo je neobtěžoval s různými problémy.
Změna nastala po volbách v r. 2014, kdy v zastupitelstvu zasedli občané, kteří se snaží o další prosperitu obce. Jestli toto období bude pokračovat, to se uvidí za necelý rok po příštích volbách.
14. 11. 2017 V.S.