Navigace: Vladimír Slavík > Z historie Hrabové a okolních obcí > 17.1. 2023: Dějiny Hrabové, Království českého a okolního světa (5)

17.1. 2023: Dějiny Hrabové, Království českého a okolního světa (5)

Dějiny Hrabové, Království českého a okolního světa (5)

V předcházející kapitole, zveřejněné v Hrabovských novinách 17.12. 2022 jsem popsal události, které současně probíhaly v šestnáctém století ve vesnici Hrabové, v Království českém a v okolním světě. V této kapitole to budou události ze století sedmnáctého, z  období let 1600 – 1700.

Kronika města Ostravy: V roce 1619 přešlo  paskovské panství do držení Kryštofa Cedlara z Hofu a jeho sestry Anny. Pro účast na stavovském odboji bylo toto panství zkonfiskováno a přešlo na Václava hraběte z Vrbna a na Bruntále, věrného stoupence císaře Ferdinanda I. Rod Vrbnů držel paskovské panství až do roku 1690, kdy je zakoupil za 63 000 zlatých  rýnských Bedřich hrabě z  Oppensdorfu.

Publikace  Historie obce Hrabové (ed. M. Slepička) – stručný obsah:  V roce 1614 získala paskovské panství  za 52 500 moravských zlatých nekatolička Kateřina Onšíková z Bělkovic.  Z paskovské fary  nechala  násilím vyhnat katolického duchovního a na jeho místo uvedla protestantského kazatele. V sousední Hrabové byl z jejího příkazu uzavřen kostel. Její držba paskovského panství netrvala dlouho. Zemřela v roce 1617 a  novým držitelem panství  se stal  Kryštof Cedlar z Hofu na Zlíně a Otrokovicích, bratranec dřívější majitelky.  Byl znám tím, že se  velmi   angažoval ve prospěch stavovského povstání. Zemřel na počátku roku 1620 a dědictví se ujala jeho sestra Anna.  Do života obyvatel paskovského panství včetně Hrabové zasáhla počátkem února 1620 pohroma ve formě vpádu jednotek polských kozáků. Anna Cedlarová z Hofu, stejně jako její zesnulý bratr, stála pevně na straně protihabsburské opozice. Po porážce povstání následovala konfiskace jejího majetku,  který získal  plukovník císařské armády hrabě Václav Bruntálský z Vrbna. Válečné události vedly k hmotné bídě a hladu i na paskovském panství. Nejen vrchnost, ale i poddaní byli nevybíravými způsoby nuceni vydržovat císařskou armádu. Časté byly i kořistnické výpady císařských jednotek z jejich ležení do širokého okolí. V závěru třicetileté války vtrhla na Severní Moravu i dánská a švédská vojska.   Z druhé poloviny tohoto století máme více informací i o Hrabové.  Hrabě Václav Bruntálský z Vrbna  zemřel v roce 1649 a správu rodových statků včetně paskovského panství převzala jeho manželka a později jejich syn. Především bylo nutno odstranit škody, způsobené dlouhotrvající válkou, což si vyžadovalo nemalé finanční prostředky. Byl dán do výhodného pronájmu hrabovský mlýn, byl zaveden povinný odběr produktů lihovaru a pivovaru v Pasově. V roce 1676 se provedla za účelem státního zdanění soupis počtu poddaných a jejich majetku. V Hrabové bylo tehdy evidováno  30 usedlostí. Vrchnostenskou robotou  nebylo nadále povinováno fojtství Matěje Cholevy a tzv. volenství, které držel Tomáš Žáček. Neutěšené poměry byly v oblasti náboženských poměrů, paskovská fara, ke které byla přifařena i Hrabová,  byla dlouho bez faráře. Duchovní službu vykonávali kněží z okolních farností.

Království české: V roce 1611 za slib náboženské a politické svobody získal podporu českých stavů Habsburk Matyáš II. Brzy však umírá, a to bez potomků. Za českého krále byl přijat jeho bratranec, bigotní katolík, Ferdinand II., který zahájil  v českých zemích násilnou rekatolizaci. Vzhledem k významnému počtu protestantů mezi českou šlechtou a měšťanstvem vznikla konfliktní situace, která vyústila  v roce 1618 ve válku mezi Habsburky a protestantskými zeměmi, která trvala až do roku 1648. Následkem válečných útrap se snížil počet obyvatel českých zemí o jednu třetinu. Po smrti Ferdinanda II. v roce 1637 nastupuje na český trůn jeho syn, který pokračuje v politice svého otce. Vládne až do roku 1657. Po něm nastupuje na český trůn Leopold I.  Války s Francií a Tureckem si vyžádaly velké finanční prostředky. Vysokými daněmi byly zasaženy i české země. Navíc udeřila epidemie moru. Pro uklidnění situace byla snížena robotní povinnost v Čechách  na tři dny v týdnu. Vládl 48 let a zemřel v roce 1705.

Okolní svět: 1600: V Římě  upálen filosof Bruno. 1605: Ve Španělsku vyšel román Důmyslný rytíř Don Quiote de la Mancha. 1613: Ruským carem se stává Michail Romanov. 1617: V Cařihradu dokončena stavba Modré mešity sultána Ahmeda. 1619: Ferdinand II. novým císařem.   1619: Do Virginie v Americe přivezeni první otroci. 1621: V Holandsku založena Západoindická obchodní společnost. 1626: V Římě vysvěcen chrám sv. Petra. 1630: Zemřel astronom Johannes Kepler. 1634: Zavražděn vojevůdce Valdštejn. 1640: V Anglii válka parlamentu proti králi. 1642: Ve Florencii umírá Galileo Galilei. 1642: V Paříži umírá kardinál Richeliu. 1642: V Kanadě Francouzi založili Montreal. 1643: Katastrofální zemětřesení v Chile. 1645: Švédská vojska obléhají Brno. 1646: Ruští kozáci dobývají Sibiř. 1649: Popraven anglický král Karel I. 1653: V Anglii vyhlášen Cromwell lordem protektorem. 1660: v Anglii obnovena monarchie. 1661: Rusko-švédský mír. 1663: Turci na hranicích habsburské monarchie. 1665: Mor v Londýně. 1666: Velký požár v Londýně. 1666: Newton zveřejnil gravitační zákon. 1669: Zemřel holandský malíř Rembrandt. 1670: Zemřel český pedagog a teolog  Komenský. 1675: V anglickém Greenwichi založena hvězdárna. 1678:  V Americe objeveny Niagarské vodopády. 1683: Turci před Vídni.  1685: Angličané v čínském Kantonu. 1687: Při bojích v Řecku  silně poškozen chrám bohyně Athény na Akropoli. 1696: Mongolsko pod čínskou nadvládou. 1697: Španělé dobyli v Americe poslední mayskou državu. 1699: Karlovickým mírem skončila válka mezi habsburskou a osmanskou říši.

17. 1. 2023      V.S.

 
© vladimirslavik.netstranky.cz - vytvořte si také své webové stránky zdarma