Dějiny Hrabové, Království českého a okolního světa (4)
V předcházející kapitole, zveřejněné v Hrabovských novinách 16.11. 2022, jsem se snažil popsat události, které současně probíhaly v patnáctém století ve vesnici Hrabové, v Království Českém a v okolním světě. V této kapitole to bude století šestnácté, období let 1500 – 1600.
Hrabová v kronice města Ostravy. V roce 1538 bylo paskovské léno propuštěno z lenního svazku a záměnou postoupeno Janu z Pernštejna, který je v roce 1548 prodal Janu Čelovi z Čelovic, v jehož rodu zůstalo pouze do roku 1579. Novým majitelem se stal nakrátko Ondřej Dudic z Horehovic, který hrabovské panství zakoupil za 21 500 zl. Ještě téhož roku je prodal Ctiboru Syrakovskému z Pěrkova a ze Staré Vsi, nejvyššímu písaři markrabství moravského. Jmenovaný dovolil hrabovským lovit ryby v Ostravici, za což mu byli povinni ročně vyvážet z paskovského dvora na jeho pole 6 fůr hnoje.
Jak si žili v této době naši předkové? Podobně, jako mnoho jiných poddaných, kteří se živili obděláváním zemědělské půdy. Sedláci a jejich rodiny v relativní pohodě, čeledínové a děvečky poněkud skromněji. Počet obyvatel Hrabové odhaduji na 100 až 150.
Hrabová v publikaci Historie obce Hrabové (ed. Martin Slepička). Díky písemným dokladům máme z této doby informace o tehdejších vlastnicích tohoto území a jejich majetkových poměrech. Kromě informací z kroniky města Ostravy se v této publikaci zmiňuji i potomci Stibora Syrakovského a rovněž snahy příslušníků tohoto rodu o posílení katolické víry na tomto panství.
Vlastimil Vondruška – Život ve staletích. Stabilní a poměrně teplé klima umožňovalo dosahovat v první polovině šestnáctého století dobrých úrod s dostatkem potravin pro všechny. Pak došlo ke zlomu a začalo se ochlazovat. Na úrodě se to projevilo především v horských krajích. Potíže způsobovaly i velmi studené zimy s množstvím sněhu. Přesto v celé střední Evropě rostl počet obyvatel, který se odhaduje na konci století v Čechách na 1,2 – 1,5 mil., na Moravě na 650 – 750 tisíc a ve Slezsku na 1 mil. obyvatel. Šlechta, jak ze stavu panského tak ze stavu a stavu rytířského si budovala nová, převážně honosná sídla. Rostl i politický vliv měšťanů. Ve městech vzkvétala řemesla a obchod. Obyvatelé vesnic byli stále poddanými šlechty, církve nebo měst. Jejich hlavní obživou v úrodných krajích bylo zemědělství, v méně úrodných a v pohraničních horách se živili tkaním sukna, v hornictví, ve sklárnách a při zpracování dřeva.
Království české: Uklidnění po bouřlivém 15. století přišlo až po nástupu Jagellonců na český trůn. Období klidu se příznivě projevilo i v rozvoji království, především Prahy. Bylo vystavěno mnoho renesančních domů, zveleben byl i Pražský hrad. Po smrti Ludvíka Jagellovského v bitvě u Moháče zvolily české stavy novým králem Habsburka Ferdinanda I. Jeho cílem bylo vytvořit velkou habsburskou monarchii ve Střední Evropě. Měl k tomu osobní předpoklady a také pomoc mocných a bohatých příbuzných. Po jeho smrti pokračovali v budování habsburské říše s většími či menšími úspěchy Maxmilián II. a Rudolf II. Významná data: 1500: V Čechách začíná platit právní norma Vladislavské zřízení zemské. 1517: Svatováclavská smlouva mezi šlechtou a městy. 1518. Vydána první mapa Čech. 1518. Otevřen jáchymovský důlní revír. 1520: Morová epidemie v Čechách. 1523: Zemřel Petr Rožmberk . 1526: Bitva u Moháče. 1541: Vyhnání Židů z Čech. 1541: Požár Pražského hradu, zničení zemských desek. 1541: Václav Hájek z Libočan vydává svou kroniku. 1556: Příchod jezuitů do Čech. 1583: Císař Rudolf II. přesídlil z Vídně do Prahy. 1594: Vydání Bible kralické.
Okolní svět: 1503: Leonardo da Vinci maluje Monu Lisu. 1517: Martin teolog Martin Luther zveřejňuje své teze o reformách církve. 1521: Hernando Cortéz dobývá říši Azkétů v dnešním Mexiku. 1522: Mořeplavec Fernando Magellan obeplouvá zeměkouli. 1526: Osmanští Turci porazili uherské vojsko. 1531: Ivan Hrozný ruským carem. 1533: Španěl Pizarro dobývá říši Inků v jižní Americe. 1541: Turci dobyli uherský Budín. 1558: Alžběta se stává anglickou královnou. 1572: Bartolomějská noc – vraždění hugenotů v Paříži. 1582: Papež Řehoř XIII. zavedl nový kalendář. 1587: Poprava skotské královny Marie Stuartovny. 1588: Porážka španělského loďstva Angličany. 1600: Upálen spisovatel a astronom Gionardo Bruno.
17. 12. 2022 V.S.