Navigace: Vladimír Slavík > Z historie Hrabové a okolních obcí > 17.12. 2022: Dějiny Hrabové, Království českého a okolního světa (4)

17.12. 2022: Dějiny Hrabové, Království českého a okolního světa (4)

Dějiny Hrabové, Království českého a okolního světa (4)

V předcházející kapitole, zveřejněné v Hrabovských novinách 16.11. 2022, jsem se snažil popsat události, které současně probíhaly  v patnáctém století ve vesnici Hrabové, v Království Českém a v okolním světě.  V této kapitole  to bude století  šestnácté, období let 1500 – 1600.

Hrabová v kronice města Ostravy.  V roce 1538 bylo paskovské léno propuštěno z lenního svazku a záměnou postoupeno Janu z Pernštejna, který je v roce 1548 prodal Janu Čelovi z Čelovic, v jehož rodu zůstalo pouze do roku 1579. Novým majitelem se stal nakrátko Ondřej Dudic z Horehovic, který hrabovské panství  zakoupil za 21 500 zl. Ještě téhož roku je prodal Ctiboru Syrakovskému z Pěrkova a ze Staré Vsi, nejvyššímu písaři markrabství moravského. Jmenovaný dovolil hrabovským lovit ryby v Ostravici, za což mu byli  povinni ročně vyvážet z paskovského dvora na  jeho pole 6 fůr hnoje.

 Jak si žili v této době naši předkové? Podobně, jako mnoho  jiných poddaných, kteří  se živili obděláváním zemědělské půdy. Sedláci a jejich rodiny v relativní pohodě, čeledínové a děvečky  poněkud skromněji. Počet obyvatel Hrabové odhaduji na  100 až 150.

Hrabová v publikaci Historie obce Hrabové (ed. Martin Slepička). Díky písemným  dokladům  máme z této doby  informace  o tehdejších  vlastnicích tohoto území  a jejich majetkových poměrech.  Kromě informací z kroniky města Ostravy se v této publikaci zmiňuji i potomci  Stibora Syrakovského a rovněž snahy příslušníků tohoto rodu o posílení katolické víry  na tomto panství.

Vlastimil Vondruška – Život ve staletích. Stabilní a poměrně teplé klima umožňovalo dosahovat v první polovině šestnáctého století dobrých  úrod s dostatkem potravin pro všechny. Pak došlo ke zlomu a začalo se ochlazovat. Na úrodě se to projevilo především  v horských krajích. Potíže způsobovaly  i velmi studené zimy s množstvím sněhu.  Přesto v celé střední Evropě rostl počet obyvatel, který se odhaduje na konci století  v Čechách na 1,2 – 1,5 mil., na Moravě na 650 – 750 tisíc a ve Slezsku na 1 mil. obyvatel.  Šlechta, jak ze stavu panského tak ze stavu a stavu  rytířského si budovala nová, převážně honosná sídla.  Rostl i politický vliv měšťanů. Ve městech vzkvétala řemesla a obchod. Obyvatelé vesnic byli stále poddanými šlechty, církve nebo měst. Jejich hlavní obživou v úrodných krajích bylo zemědělství, v méně úrodných a v pohraničních horách se živili tkaním sukna,  v hornictví, ve sklárnách a při zpracování dřeva.

Království české:   Uklidnění po bouřlivém 15. století přišlo až  po nástupu Jagellonců na český trůn.   Období klidu se příznivě projevilo i v rozvoji  království, především Prahy. Bylo vystavěno mnoho renesančních domů, zveleben byl i Pražský hrad. Po smrti Ludvíka Jagellovského v bitvě u Moháče zvolily české stavy novým králem Habsburka Ferdinanda I.  Jeho cílem bylo vytvořit velkou  habsburskou monarchii  ve Střední Evropě. Měl k tomu osobní předpoklady a  také pomoc  mocných a bohatých příbuzných. Po jeho smrti pokračovali  v budování habsburské říše  s většími či menšími úspěchy  Maxmilián II. a Rudolf II.  Významná data: 1500: V Čechách  začíná platit právní norma Vladislavské zřízení zemské. 1517: Svatováclavská smlouva mezi šlechtou a městy. 1518. Vydána první mapa Čech. 1518. Otevřen jáchymovský důlní  revír. 1520: Morová epidemie v Čechách. 1523: Zemřel  Petr Rožmberk . 1526: Bitva u Moháče. 1541: Vyhnání Židů z Čech. 1541: Požár Pražského hradu, zničení zemských desek.  1541: Václav Hájek z Libočan vydává svou kroniku. 1556: Příchod jezuitů do Čech. 1583: Císař Rudolf II. přesídlil z Vídně do Prahy. 1594: Vydání Bible kralické.

Okolní svět:  1503: Leonardo da Vinci maluje Monu Lisu. 1517: Martin  teolog Martin Luther zveřejňuje své teze o reformách církve.  1521: Hernando Cortéz dobývá říši Azkétů v dnešním  Mexiku. 1522: Mořeplavec  Fernando Magellan obeplouvá zeměkouli.  1526: Osmanští Turci porazili uherské vojsko.  1531:  Ivan Hrozný ruským carem.  1533: Španěl Pizarro dobývá říši Inků v jižní Americe.  1541: Turci dobyli uherský Budín. 1558: Alžběta se stává anglickou královnou. 1572: Bartolomějská noc – vraždění hugenotů v Paříži. 1582: Papež Řehoř XIII. zavedl nový kalendář. 1587: Poprava skotské královny Marie Stuartovny. 1588: Porážka španělského loďstva Angličany. 1600: Upálen spisovatel a astronom Gionardo Bruno.

17. 12. 2022    V.S.

 
© vladimirslavik.netstranky.cz - vytvořte si také své webové stránky zdarma