2.8.2020: Začátky samosprávy v Hrabové (1)

 V  Rakousko-Uhersku byl poprvé  vysloven požadavek na samosprávu obcí v roce 1848, a to na kroměřížkém sněmu říšských poslanců.  

V pozdějších letech byl v každé obci zvolen obecní výbor, a to na tři roky. Ten ze svého středu volil představenstvo, vytvořené starostou a  alespoň dvěma  radními. Volební systém byl upřesněn v roce 1863. Volit   mohli  pouze ti, kteří se významně podíleli na placení daní,  dále zplnomocněnci právnických osob a představitelé tzv. honorace.  Obvykle se volilo ve třech volebních sborech, každý volil stejné množství členů obecního zastupitelstva.

 Volební právo bylo omezeno i věkem a pohlavím.  Za ženy mohl volit pouze  plnomocník,  což se dělo pouze ve výjimečných případech. Volilo se na základě veřejného, přímého, nevšeobecného a nerovného hlasovacího práva.   Zpočátku se volilo ústně, později písemně. Volební právo mělo jen asi 20-30 % občanů. Uplatňovala se zásada, že do veřejných záležitostí v obci může mluvit zejména ten, kdo se podílí na jejich financování.

Obecní výbor měl nařizovací, rozhodovací, organizačně-správní a poradní působnost. Odměny za tuto činnost byly minimální, šlo o prestižní  funkce.

První písemný záznam o obecních volbách v Hrabové  je spojen s volbami  v roce 1873. Starostou se stal Velký Josef, radními  Neushler Karel a Mutina Fr.,  členy  obecní ho výboru  Lýsek Josef, Budín Fr., Lyčka Vavřín, Chlupatý Josef, Hranický Josef, Staněk Ludvík.

Ve volbách v Hrabové v roce 1897 byl zvolen starostou  rolník  Ludvík Staněk, radním se stal mlynář Jan Vogt a rolník František Adámek. Za  členy výboru byli  zvoleni  nadučitel František Bartoník, rolníci Josef Kudělka, Josef Nováček,  a František Lička, živnostníci  František Pajorek, Karel Olšanský a Jan Fýrek.

 V archivu města Ostravy je uložena kniha zápisů ze schůzí obecního výboru Hrabové z let 1904 až 1920. Jejich obsah vydává svědectví o starostech a problémech té doby a mohou být poučením i pro současnou generaci. Míním tím především rychlost a promyšlenost při jejich řešení. Proto jsem se rozhodl zveřejnit (alespoň některé) tyto zápisy  v Hrabovských novinách.

Protokol ze schůze dne 9. února 1904.

Jednáno o zavedení vyučovacího jazyka německého na zdejší škole.  Na základě  podaných žádostí českých rodičů, aby ve zdejší škole se vyučovala němčina se  obecní výbor usnáší,  aby toto vyučování bylo nepovinné.

Protokol ze schůze  dne 19. června 1904.

1. Pan starosta přečetl výnos c.k. okresního hejtmanství, podle kterého se  zrušuje volba do kostelního výboru obecním výborem v Hrabové a nařizuje se volba nová. Vzato na vědomí.

2. Předloženy byly plány na postavení hasičského skladiště a  následující  rozpočty: Zednické a nádenické práce 428 K 75 hal. Za  zednický materiál 1 002 K 70 hal. Tesařské práce vč. materilálu 918 K 40 hal. Celkové náklady 2 340 K 85 hal.

 Usneseno, aby tři důvěrníci, Fr. Bartončík, Fr. Pajorek , Fr. Lička spolu se starostou  ujednali  se stavebním mistrem Jos. Navrátilem a tesařským mistrem Klegou výstavní cenu, počínající nabídkou 2 000 K.  Za důvěrníky obce při stavbě samé jmenuje obecní  výbor  p. starostu, p. Fr. Pajorka a p. Fr. Ličku. Stavět se bude na obecním pozemku naproti domu č. 36.

Protokol o schůzi ze  dne 21. června 1904.

Jednáno o úmluvě mezi důvěrníky obce a  zednickým mistrem p. Navrátilem a tesařským mistrem p. Klegou  o stavbě hasičského skladiště. Pan zednický mistr uvoluje se snížit náklady na zednické práce o 28 K a 75 hal. a podezdívku pod věž provede za  400 K, a to včetně všech dlažeb.  Materiál vč. dopravy zaplatí obec.  Tesařský mistr uvoluje se tesařské práce dodat za 900 K včetně praporku na věž a s nátěrem karbolínovým. Dovozy zaplatí obec a materiál p. Klega.

Protokol  z jednání s paní Alžbětou  Chudou dne 21. června 1904.

Jednáno za přítomnosti představenstva obce o žádosti paní Alžběty Chudé, obchodnice z Hrabové, která žádá, aby za prodej lihovin v jejím obchodě mohla platit paušální roční daň 200 K. Představenstvo se usnáší této žádosti vyhovět.

2.8. 2020     V.S.