28.7.2020: Z historie stavby Hasičského domu v Hrabové (2)

Z historie stavby „Hasičského domu“ v Hrabové (2)

Potřebné místo bylo domluveno po dohodě mezi výborem obce a Sboru. Nákresy zhotovil a stavbu řídil architekt Karel Gajovský z Ostravy-Hulvák.

Práce byly  započaty 26. března  roku 1924. Zbouráno staré skladiště, vykopána vápenka, vykopány základy. Stříkačky  a požární žebřík  dočasně umístěny ve stodole p. Marie Černé, ostatní věci  uschovány u br. náčelníka  Ludvíka Baluška.

Také bylo započato s dovozem materiálu. Cihly se vozily z cihelny z Hrabůvky, dřevo z okolních pil a z vratimovské továrny, písek z okolních pískoven, štěrk z Ostravice.

V dubnu na schůzi Sboru bylo domluveno, že každý člen odpracuje zdarma 20 hodin, kdo by chtěl pracovat více, obdrží  odměnu 2 Kč za hodinu.  Pracovní povinnost bylo možno nahradit obnosem 20 Kč.

Na zdění pracovalo 8 zedníků od firmy architekta Gajovského pod vedením políra Ant. Ručky.  „Glaicha“ vztyčena 19. července.  Na  následné oslavě v hostinci „U Lípy“  se vypilo na účet Sboru 50 l piva.

Práce tesařské řídil tesařský polír Zdráhal, klempířské práce provedl Zezulka Ant. z Hrabůvky, práce natěračské Alšer Karel, práce malířské Pfeifer František, oba z Hrabůvky. Stolařské práce provedli místní stolaři Pajorek Jan a Laník Karel. Střecha byla pokryta novým materiálem „Syenitem“.

Kolem  nové budovy postaveny ploty, chlévky a  šopy, což provedl Lýko Václav a Lyčka Jan.  Volné plochy vydlážděny říčním kamenem.

Slavnostní předání stavby se uskutečnilo  21. září 1924 za přítomnosti cca 200 osob jak místních tak z okolních hasičských sborů.

Členové místního Sboru odpracovali zdarma 661 hodin, nejvíce náčelník Balušek Ludvík (78) a Lyčka Viktor (55).  Finanční náhradu  na nesplnění  členské povinnosti ve výši 20 Kč uhradilo 34 členů Sboru.

Místní sedláci přivezli zdarma 40 000 Ks cihel, 89 fůr štěrku, 102 fůry písku, 7 fůr vápna, 15 fůr trámů, 140 q cementu, 140 q vápna, desky, schody  a další materiály, celkem 359 fůr.

Po ukončení stavby vznikl spor o obsazení služebního bytu. Starosta br. Duhan Ludvík prosazoval  Dužíka Jana, někteří členové Sboru s tím nesouhlasili. Nakonec  se k požadavku starosty přiklonili i vedoucí představitelé Sboru a do bytu zbrojíře se nastěhoval  Dužík Jan.

Náklady na stavbu byly kryty půjčkou u zdejší spořitelny  ve výši 90 000 Kč na  6% úrok.

Původní rozpočet (86 792 Kč) byl překročen na 114 000 Kč.  Starosta  Duhan obvinil architekta Gajovského z předražení stavby, což tento odmítl.

Na úhradu dluhu odsouhlasilo zastupitelstvo pro rok 1925 částku 5 000 Kč. To ale nestačilo.

 Po dohodě všech politických stran a spolků  v Hrabové byly vydány dluhové úpisy v hodnotě 50 Kč, kterých  se podařilo prodat 509 ks v hodnotě 25 450 Kč.  V roce 1933 převzala obec zbytek dluhu, váznoucím na  „Hasičském domě“, ve výši 35 000 Kč.

Komentář Hrabovských novin:  Díky  podrobným záznamům jednatele a  kronikáře Sboru dobrovolných hasičů v Hrabové  pana Jana Mutiny jsem se snažil přiblížit tuto událost z roku 1924 i současníkům. Myslím, že z těchto dávno minulých událostí lze vyvodit mnohá poučení i pro přítomnost. Především skutečnost, že naši předkové nespoléhali při financování  svých   staveb  na různé  dary a  dotace, ale pouze na sebe.  Jak by asi dnes dopadla akce s dlužními úpisy  od místních občanů pro financování na příklad stavby nové školky?

28.7.2020     V.S.