Blog Vladimíra Slavíka – diskuse o habru

Nepodařilo se mi umístit tento text na patřičné místo Hrabova.info a tak odpovím na příspěvek kolegy Martina Slepičky ve věci hrabovských habrů zde.

            Po zvážení všech okolností je pravděpodobné, že naši předkové dříve hojně rostoucí habry skutečně vykáceli, a to pro potřebné užitkové vlastnosti této dřeviny. Dle obrázku na wikipedii pod heslem habr obecný je vidět, že dospělý strom byl tvořen několika tenšími kmeny, které se výborně hodily pro výrobu zemědělského nářadí, určitě jako násady k motykám, lopatám apod. Možná že i z výrobě některých součástek z povozům. Proč by se pachtili s tlustými duby, když s habry měli podstatně méně práce. Jenom mi není jasné, proč průběžně tyto porosty neobnovovali. Podle wikipedie se mu daří v hájích a smíšených lesích nižších poloh.

Pokud jde o mlýny, v hrabovské kronice p. učitele Olivy je na str. 30 zajímavá informace:

„Při paskovském mlýně  byla zřízena na vodní sílu pila, kteráž byla pro vrchnostenské řezání klád, desek a latí velmi potřebná a užitečná pro tehdejší potřebu na stavby.

Poddaní, když chtěli na pile něco řezati, byli povinni od jednoho řezu (šnitu) do panských důchodů jeden krejcar odvésti, avšak jeden řez z klády se jim prominul a mlynářovi od každého kládu 3 krejcary zaplatiti a jednu desku z té klády dáti. Toto se týkalo také poddaných z Velké Hrabové.“

Z okolního textu vyplývá, že tato poznámka má souvislost s Urbářem, který vznikl podle našeho kronikáře v r. 1699.

O vodní pile v Hrabové není v této kronice žádná zmínka. Možná, že by  paskovská vrchnost ani k tomu nesvolila, přišli by o příjmy. A jedna vodní pila na tomto panství asi stačila.

            11.2. 2015.    V.S.