Habr obecný – statný listnatý strom

Ano, tento strom dal údajně jméno naší obci. Tak se to uvádí ve všech písemných materiálech, pojednávajících o Hrabové. Velké množství habrů / lidově hrabů / v blízkosti vsi dalo jméno naší obci. Zarazilo mě, že v současné době již habry na území Hrabové nerostou. Je to zvláštní a mělo by se najít vysvětlení.

            Na svých procházkách kolem Ostravice, kolem Ščučí a v jihozápadní části obce nacházím v hojné míře olše, topoly, lípy, duby, vrby a břízy a lísky. Ojediněle i osiky.  Po habrech se slehla zem.

            Vilém Závada ve vzpomínkách na své dětství píše o topolinách, olšinách a vrbinách, o habrech se nezmiňuje.

            Habr obecný je nápadný statný listnatý strom, dorůstající výšky asi 25 m, patřící do čeledi lískovitých. Kmen je pokrytý šedou hladkou kůrou. Roste v hájích  a smíšených lesích nižších poloh. Poskytuje kvalitní tvrdé dřevo vhodné pro výrobu různých nástrojů. Tolik wikipedie.

            Naše Hrabová není jedinou osadou tohoto jména. Na Šumperku je také Hrabová, má asi 200 domů, ve kterých žije asi 600 obyvatel. Byla založena  ve stejné době jako naše Hrabová.  Pro vznik názvu této obce jsou  dvě verze:

První – stejně jako u nás. Habr, místní název hrab či hrabek, proto lid neříkal Habrová, ale Hrabová.

Druhá – název vznikl podle jména Hrabiše ze Švabenic, což byl rod, který se podílel na vzniku osady.

            Vraťme se do naší Hrabové. Proč zde již nyní nerostou habry?  Mnohé napadne, že kdysi zde habry rostly, ale lidé je vykáceli pro jejich výhodné užitkové vlastnosti. Ale proč ne také duby? Vždyť mají podobné kvalitní dřevo. Mimo to, pokud by habry byly tak výjimečné, jistě by se naši předkové  dokázali postarat o výsadbu dalších generací těchto stromů.

            Když již hodnotíme druhovost stromových porostů, všimněme si absence jehličnanů. Vysvětlení je jednoduché – pro smrky, jedle, modříny zde nebyly vhodné podmínky. Snad vysoká hladina spodní vody, snad nevhodné složení půdy, snad jiný důvod. A rovněž velmi omezené prostorové možnosti. I v raném novověku se musela brát v úvahu rentabilita a ekonomika. Stavět pilu pro malé množství stromů nebylo rentabilní.

            Proto v nejbližším okolí nebyly ani pily s vodním kolem. Co by asi řezaly? Pokud jde o duby, habry a další sporadicky rostoucí dřeviny, výhodnější způsob pro  jejich zpracování byla tesařská technologie.

            9.2. 2015.     V.S.