Historie struskového odvalu v Hrabové

  Vznik stuskového odvalu v Hrabové souvisí s pokračující výrobou surového železa v tehdejších VŽKG a s omezenými kapacitními možnostmi odvalu v Hrabůvce. Kolem r. 1970  se vybudovala z VŽKG do Hrabové železniční vlečka, postavil se železniční most nad Mostní ulici a začala se do vymezeného prostoru na levém břehu Ostravice navážet studená vysokopecní struska, ocelárenská struska, zbytky z žáruvzdorných vyzdívek a další odpady. Přísun strusky byl ukočen v r. 1998, kdy 27. září byl proveden poslední odpich surového železa ve Vítkovických železárnách.

    Celkem bylo na území Hrabové uloženo asi 6 mil.t hutnických odpadů. 

     O komerčním využití zde uložených materiálu se začalo uvažovat v r. 1994. Zájemce o tento byznys lákala příznivá cena kameniva z drcené strusky, která byla podstatně nižší ve srovnáním s přírodními materiály. Také výskyt železných slitků byl nezanedbatelný. Již tehdy se počítalo s využitím tohoto kameniva pro stavbu dálnice D 47.

    Technogie zpracování byla jednoduchá. Na horní ploše haldy se umístil drtič, třídící zařízení  a magnetický separátor pro oddělení železa. Jednotlivé frakce rozdrcené strusky se ukládaly odděleně. Upravený materiál se nakládal bagrem buď do železničních vozů nebo na nákladní auta.

    První podrobnější informaci o přípravách k likvidaci haldy přinesly tehdejší ostravské noviny " Svoboda" 5. března 1996 v článku "Přijďte se podívat za deset let" s podtitulkem "Starosta Hrabové věří, že jednou budou namísto haldy opět lužní lesy".

    V článku se mimo jiné uvádělo, že základní podmínkou pro odvoz vytěženého materiálu je použití stávající železniční vlečky. Těžební firma s touto podmínkou souhlasila.Doba likvidace odvalu byla odhadnuta na 10 let. Denně se mělo odvážet až 2 000t kameniva.

    Technologické zkoušky byly zahájeny 6.12.1995. Hodnoty prachu a hluku v přilehlých obydlených oblastech nepřekročily přípustné limity.

    Protože o vytěžené materiály byl velký zájem, brzy následoval normální provoz.

    Odvoz železničními vozy se ukázal odpočátku jako nereálný. Proto většina materiálu byla odvážena  nákladními auty po Mostní ulici a dále po Paskovské přes Hrabovou nebo po Vratimovské přes Kunčice na Rudnou.

    Budiž ke cti tehdejšího vedení Městského obvodu Hrabové, že se netrvalo na původní koncepci dopravy přesto, že zvýšený dopravní ruch na Paskovské mohl místním občanům způsobit některé problémy. Trvání na železniční přepravě by ohrozilo realizaci celého projektu.

    Hrubým propočtem lze vyčíslit hodnotu materiálů získaných z haldy na 700 - 800 mil. Kč, možná i více. Pokud je mi známo, firma provádějící likvidaci haldy neodškodnila občany Hrabové za újmy, způsobené její existenci. Šlo především o stavební uzávěru vyvolanou plánovaným rozšířením haldy západním směrem. Nebylo možno stavět nové domy, garáže, ani provádět větší opravy a rekonstrukce stávajících staveb, a to až do r. 1993. Halda měla nepříznivý vliv i na provětrávání prostoru mezi Ostravicí a Místeckou, což se projevovalo hlavně v topném období. Připomenout je nutno i to, že v minulosti sloužila místa kolem Ostravice k oddychu a k rekreaci místních občanů.

    Likvidace haldy byla ukončena kolem r. 2005. Podle původních plánů měl zde být obnoven lužní les.

    V mých vzpomínkách z mládí přecházel terén od Ostravice do řídkého listnatého lesa, kde převládaly olše a vrby. Byla zde příjemná zákoutí s jemným říčním pískem. Na těchto místech jsme odložili oděv a šli se koupat do řeky, nejčastěji do větší hloubky pod splav.

    Současná krajina po likvidaci haldy je podstatně jiná. Dřívější vrbiny jsou od řeky odděleny silnicí, prostor po haldě je nepřiměřeně vyhlouben s neupraveným povrchem. Na rostoucích stromcích není vidět, jestli jde o přirozený nálet nebo o plánovanou výsadbu.

    Rozhodně to není místo pro rekreaci a odpočinek. Nedávná návštěva těchto míst byla pro mě velkým zklamáním.

     22.3.2014.  V.S.