V našich kronikách je mnoho informací o tom, jak bohatý byl kulturní život našich předků, a to zejména po vzniku Československé republiky v r. 1918. Tehdy vládlo všeobecné nadšení nad získanou svobodou a občané začali s velkým elánem a spontánně využívat dříve nevídané možnosti se svobodně sdružovat do politických stran a spolků. Jedním se základních projevů těchto aktivit byly všemožné činnosti, zejména kulturního a vzdělávacího charakteru, jako přednášky, divadelní činnost, výlety do přírody a sportovní akce.
Doznívání lze v kronikách zaznamenat ještě chvíli po r. 1945. Pak nastal dlouholetý útlum, který trvá v podstatě až dodnes.
Technickým zázemím kulturní a sportovní činnosti byly především místní hostince, kde tím hlavním byl hostinec „U Lípy“ se svým na tu dobu vyhovujícím sálem včetně jeviště. To mělo dokonce otáčivý karusel, což bylo tehdy něco nevídaného. Kultuře i dalším aktivitám přáli tehdejší majitelé hostince, což byla rodina Černých. Žádná „náplava“, ale místní starobylý rod.
Pochopitelně, důležitým prvkem toho všeho byl i zájem a podpora tehdejší samosprávy. Starostové a radní tyto aktivity (na dnešní dobu s neuvěřitelným elánem) organizovali a šli osobním příkladem ostatním občanům.
Musím zde vzpomenout alespoň jména tehdejších starostů Ludvíka Staňka, Antonína Adámka a Ludvíka Duhana. Z řad občanů učitele Františka Bartoníka, mlynáře Jana Vogta a v poválečném období učitele Bohuslava Cigánka. A byla celá řada dalších.
Ale nyní k dnešnímu tématu, k „Lípě“.
To, co vyhovovalo kdysi, přestalo stačit později. Jednak se začal projevovat „zub času“, jednak začaly platit přísnější hygienické a jiné předpisy.
V dobových dokladech je první zmínka o vznikajících problémech z r. 1957, kdy na zasedání MNV upozorňuje s. Málek, že „je nutno objednat nosiče, „aby se střecha sálu nezřítila“. Tehdejší předseda MNV s. Šostý odpovídá, že nosiče jsou objednány. Další připomínka k sálu je z roku 1958 kdy s. Kolich na zasedání MNV má dotaz, „jak je to s opravou sálu v hostinci „U Lípy.“ S předseda odpovídá, že tento sál je v soukromém vlastnictví Josefa Černého. Sál zamýšli MNV opravit, ale až po rozmluvě se s. Černým.“
Dne 3. 6. 1959 schvaluje rada MNV Hrabová, aby sál hostince „U Lípy“ byl převeden do vlastnictví státu. Finanční odbor ONV rozhodl o této žádosti kladně a hostinec „U Lípy“ č.p. 185, č. parcely 1852 a 1854 patřící Josefu Černému byly převedeny do vlastnictví státu. Tolik zápis v kronice.
Kronika Hrabové, rok 1960:
1. listopadu se započalo s opravou hostince „U Lípy.“ Zpevněny venkovní zdi, výměna podlahy, postaveny nové záchody, opět však nevyhovující. Představitelé MNV se již delší dobu snažili přimět podnik Restaurace a jídelny, aby provedl v chátrající budově opravy a uvedl do pořádku naprosto nevyhovující hygienické a sociální zařízení. Když se tento podnik k opravám neměl a hleděl si jen zisku, přikročil MNV k uzavření hostince (15. 9. 1959). Trvalo pak přes rok, než se začalo s opravami. A hostinec byl opět otevřen až 20. 7. 1961.
A jak to vypadalo s naším kulturním svatostánkem po r. 1989? Nijak slavně. Při restitucích se vrátil do rukou potomků původních majitelů, kteří neměli ani zájem ani finační možnosti uskutečnit nezbytné rekonstrukce a obnovit všechny dřívější funkce hostince.
Až do r. 2014 se zdálo, že ani zastupitelstvo ani občané nemají příliš velký zájem o obnovu fungujícího kulturního stánku. Alespoň o tom nejsou žádné informace ani v usneseních zastupitelstva ani na stránkách Hrabovských listů. Pokud snad byly, nedopadly dobře a zůstalo jen u zbožných přání.
Vše se změnilo až nyní, kdy se začali ozývat někteří aktivní občané, poukazující na tento neutěšený stav. Reakce je i na straně zastupitelstva, které se na svém posledním zasedání 9. 3. 2016 usneslo projednat s majitelem hostince „U Lípy“ podmínky odkupu pro potřeby městského obvodu Hrabová, termín do 30. 4. 2016.
Vše se tedy vrací do r. 1958, kdy tehdejší předseda MNV s. Šostý dostal úkol projednat s tehdejším majitelem převedení hostince „U Lípy“ do rukou obce .
Co se vleče, neuteče.
14. 4. 2016 V.S.