Hrabovská cihelna

Protože jsem asi již jediný žijící občan Hrabové,  který pracoval ve zdejší cihelně, podám o této unikátní výrobně cihel všem zájemcům o místní kuriozity prostřednictvím Hrabovských novin následující informaci:

                Podle všeho byla tato cihelna zřízena v souvislosti se stavbou tzv. Kuchyňkové kolonie, tedy staré části Šídlovce. Cihelna byla umístěna naproti pozdější kotelny na Šídlovecké ulici. Tehdy zde tekl potok, který zásoboval vodou Vítkovické železárny. Začátek potoka byl pod vratimovským mostem, koryto vedlo přes areál dnešní Tajgy, na konci Mlýnské ulice se prudce stáčel doleva, tekl kolem Šídlovce, pak pod haldou přes Hrabůvku a Vítkovice až k vysokým pecím, kde pak voda sloužila zejména pro chlazení plášťů vysokých pecí a pro kotle vítkovické elektrárny.

                Tento potok naproti kotelny na Šídlovci byl přemostěn pomocí tlustých kmenů a dřevěných fošen, vznikla tak plošina asi 60x10 m, na které byla postavena kuriózní cihelna.

                 Hlavní surovinou pro výrobu cihel byla tzv. vysokopecní pemza. Připravovala se u vysokých pecí Vítkovický železáren vléváním roztavené strusky do vodního proudu. Vznikla tak porézní hmota, připomínající tvarově kukuřičný popkorn. Po smíchání s cementem bylo možno vyrobit cihly.

                Vagóny s pemzou se přivezly od vysokých pecí na struskový odval a pemza  po vyložení se lopatou naházela  do násypky míchačky, umístěné na plošině cihelny, přidal se cement, voda a po zamíchání bylo možno touto směsí plnit lisovací zařízení cihelny. Byl to jednoduchý  stroj, jehož hlavní část byla plechová forma pro 8 cihel. Po naplnění betonovou směsí se tato zhutnila mechanickými nárazy tlačných desek, forma se vysunula a na dřevěné podložce zůstalo 8 ks vypěchovaných cihel.  Podložku přenesla obsluha na lanový dopravník a výlisky skončily ve figurách, kde několik dnů cihly vyzrávaly. Cihly byly menší ve srovnání s klasickými pálenými z hlíny a měly vynikající izolační vlastnosti.

                Cihelna byla zastřešena a byla v provoze pouze v letních měsících. Produkce byla velmi vysoká, každý den  se vyrobilo několik tisíc cihel, které byly odváženy nákladními auty pro stavební a další  potřeby v provozech  Vítkovických železáren. Bylo zde zaměstnáno asi 10 dělníků z tehdejšího stavebního oddělení VŽ.

                Tyto detaily jsem si zapamatoval z následujícího důvodu. V r. 1950 jsem zde 2 měsíce pracoval na prázdninové brigádě. Vykládal jsem vagony s pemzou, plnil násypku míchačky, odebíral podložky s výlisky, ukládal hotové cihly do figur a nakládal je na korby nákladních aut. Za svou první mzdu jsem si pak koupil v Ostravě v  Textilii svůj první oblek.

                Provoz cihelny byl ukončen cca v r. 1960. Příčinou byla velmi primitivní technologie při výrobě pemzy u vysokých pecí, kde vznikaly rozsáhlé exhalace obsahující kysličník siřičitý a výroba se musela zrušit.

                2.2. 2015.   V.S.