Některé pasáže v obecní kronice Hrabové nepostrádají napětí a velmi dobře vystihují tehdejší společenské poměry. Patří k nim i podrobné zpravodajství kronikářů o postupu při zakládání JZD. Šlo o prvořadý politický úkol, kterým byli pověřeni tehdejší představitelé Hrabové, členové KSČ.
Soukromí zemědělci podle komunistické ideologie byli třídní nepřátelé. To proto, že vlastnili půdu (výrobní prostředek) a jejich ekonomická existence nebyla přímo závislá na státní moci.
Proto je bylo nutno převýchovat a přeměnit v poslušné občany. Vzorem zde byly kolchozy SSSR. Protože jsme však evropský stát, nebylo možno postupovat tak brutálně, jak to praktikovali komunisté v Sovětském svazu.
První nesmělé a neúspěšné kroky byly učiněny již brzy po válce. Protože místní sedláci tyto snahy ignorovali, kolektivizace nebyla úspěšná.
Hlavní nápor se uskutečnil v r. 1958. V obecní kronice jsou tehdejší události zaznamenány velmi podrobně a stojí zato si je přečíst.
Kapitola „Zemědělství“ – rok 1958.
Tento rok byl pro rozvoj zemědělství v Hrabové zvlášť významný. Byl učiněn rozhodný krok k jeho socializaci. Ještě na začátku roku obhospodařovalo JZD jen 54 ha zemědělské půdy a jeho členem nebyl ani jeden výkonný rolník. Během roku 1958 vstoupilo do družstva 24 výkonných zemědělců a 35 kovozemědělců, celkem s 320 hektary půdy.
Jak k tomu došlo, popisuje kronika v podrobnostech takto :
17. září se konala ustavující schůze JZD, na které bylo zvoleno nové předsednictvo v čele s předsedou Josefem Ličkou č.p.30.
Ze starého JZD zůstali v předsednictvu Ludvík Sobek č.p.488 a účetní Evžen Pišek ze Šídlovce.
Nově přibyli Bedřich Chlupatý č.p.176 jako zootechnik, Jaroslav Olšák č.p. 27 jako agronom a Václav Petr č.p.32.
Na podzim už zasévali družstevníci podle společného osevního plánu a ještě před ukončením roku začali s úpravou terénu pro nový kravín.
Je pochopitelné, že tento krok byl pro zemědělce velmi těžký. Těžko se loučili se soukromým hospodařením, kde mohli rozhodovat jen oni sami. Kromě toho, menšinové družstvo, zřízené na statku zemědělce Mojžíška č.p.19, kterému byl statek přechodně odňat, je spíše od vstupu odrazoval než přitahoval.
Členové operativní skupiny spolu s MNV, KSČ, radou žen a jinými organizacemi vyvinuli velké úsilí, aby přesvědčili zemědělce o prospěšnosti vstupu do JZD. Nakonec se jim to podařilo.
Pro názornější představu o průběhu socializace bude dobré vzít si některé zápisy ze schůze rady a pléna MNV:
27. února informuje předseda s. Šostý plénum, že od podzimu 1957 probíhají soustavné pohovory se zemědělci o jejich vstupu do JZD.
24. března byly na mimořádné schůzi rady za přítomnosti zástupců ONV konány pohovory se zemědělci Růženou Sýkorovou č.p 33, Ferdinandem Slívou č.p.17, Emilem Nováčkem č.p.36.
25. března bylo předmětem jednání rady konečné rozřešení otázky zemědělců – dlužníků. Po rušné diskusi podepsali tito přihlášky do JZD.
27. března podává s.Šostý na zasedání pléna MNV zprávu o činnosti operativní skupiny, jejíž práce teprve v posledních dnech přinesla výsledky. Pohovory se nyní konají denně.
31. března byli na schůzi rady pozváni zemědělci Štěpánka Kudělková č.p.45 a Karel Šugar č.p.33. Zemědělec Šugar se nedostavil a proto rada rozhodla předat jmenovaného radě ONV k vymáhání dlužných dodávek.
4. dubna navštívili zemědělci Josef Lička, Jaroslav Olšák a Emil Nováček a Ludvík Sobek a za radu předseda a tajemník státní statek v Bohumíně.
8. dubna byli pozváni na mimořádnou schůzi rady zemědělci Josef Kroček č.p.167, Zdeněk Sýkora č.p.35 a Štěpánka Kudělková č.p. 45 aby se s konečnou platností vyjádřili, jak vyrovnají dlužné dodávky a zda vstoupí do JZD.
24. dubna na plenárním zasedání MNV uvádí s. Šostý, že zemědělci jsou ochotni podepsat prohlášení, že od 1.10. 1958 budou společně hospodařit.
28. května hovořili členové rady se zemědělci Oldřichem Ličkou č.p.30, Fr. Kudělku č.p.45 a Karlem Šugarem č.p. 33. Bylo jim vysvětleno, že v případě nesplnění dodávek bude jejich věc předána k projednání ONV a prokuratuře.
29. května se na plenárním zasedání oznamuje, že k tomuto dni bylo získáno pro socialistickou vesnici 7 zemědělců s celkovou výměrou 71 hektarů půdy a jsou to: Bedřich Sýkora, Mirek Piskoř, Josef Adámek, Marie Ličková, Bohuš Sobota a Ferdinand Slíva.
17. září 1958 se konala v hostinci u Chlupatého ustavující schůze rozšířeného JZD.
Slavnost chvíle potvrdili svou účasti zástupci ONV, KSČ, MNV. Nové družstevníky přišli pozdravit i žáci OSŠ písněmi a recitací.
Stav socializace zemědělství v Hrabové k 20. 9. 1958:
76 členů s 280 ha půdy. K úplné socializaci zbývá 67 ha.
Doposud soukromě hospodaří: František Konečný č.p. 52 – 5 ha, Alois Adámek č.p.55 – 5 ha, Jan Janša – 2,6 ha, Vojtěch Janša, 2 ha.
Předseda JZD s. Lička vyzval přítomné, aby přišli pomoci při výkopu základů pro kravín.
Tolik z kroniky Hrabové. Velice poučné čtení i pro současnou generaci.
5.1. 2015. V.S.