Především opět obdiv a uznání autoru této knihy Janu Sahebovi. I když je hlavní pozornost věnována dějinám Paskova, je v této publikaci několik zmínek, které mají vztah k Hrabové. A na ty se zaměřím.
Tak třeba na str. 40 se popisuje průběh obléhání paskovské tvrze při sporech o toto panství mezi Benešem Černohorským z Boskovic a paní Machnou z Wolfenberku. Na stranu Beneše se připojil i Boček z Hrabové z panem Skálou. Celému obléhání velel hukvaldský hejtman. Naštěstí nedošlo k přímému útoku a střetnutí se omezilo pouze na vzájemné urážky. Stalo se tak roku 1484.
Kdo byl Boček z Hrabové s panem Skálou, kde bydleli a proč se této vojny zúčastnili, to se již nikdy nedozvíme.
Zajímavá informace je na str. 144, která popisuje následující událost: V říjnu 1643 městský fojt Paskova rozsuzoval krádež oblečení, které se dopustil Jakub Šustek z Velké Hrabové společně s Ondrou Lepařem na Ondrovi Bednáři.
O druh a velikost trestu za tuto loupež se však žádná zpráva nedochovala.
Na str. 146 je popis následující události: Následkem neodvedené kontribuce odvlékli Švédové paskovské radní do Fulneku a zároveň zpustošili fojtství v Hrabové. Stalo se v roce 1648.
Na str. 171 až 173 se pojednává o důsledcích třicetileté války na zdejších demografických poměrech. Z písemných dokumentů vyplývá, že po skončení válek bylo v Hrabové pustých statků 34% , v Hrabůvce 39% a v Krmelíně dokonce 61%. Lépe na tom byla Nová Bělá (14%) a Žabeň (14%)
Po ukončení těchto válek se však podařilo poměrně brzy obnovit původní počty „osedlých“.
Na str. 185 je zpráva o tom, že tehdejší majitel panství Jan Antonín František Bruntálský z Vrbna nechal v roce 1660 pro kostel sv. Kateřiny v Hrabové ulít u opavského zvonaře Hanse Knaufa zvon, ozdobený rodovým znakem.
Předpokládám, že tento zvon skončil v letech 1. sv. války v některé z tehdejších muničních fabrik Rakousko-uherské monarchie a z jeho kovu byly vyrobeny nábojnice pro pušky nebo děla.
Na str. 218 jsou informace o pronájmu rybníka Pilík. Zachoval se písemný doklad o tom, ve kterém v r. 1694 potvrdil tehdejší majitel paskovského panství fojtovi Vavřinci Urbánkovi privilegium na rybník Pilík za úplatu 18 krejcarů a dva denáry splatné o sv. Václavu, jednu husu a dvě slepice, starost o panského chrta nebo alternativně tři měřice ovsa.
Vzhledem z rozloze tohoto rybníka se mi jeví podmínky nájmu jako velmi mírné.
Na str. 220 se dočteme, že 22. února roku 1655 zcela vyhořel hrabovský mlýn. Mlynář tam v době požáru bydlel pouhých 20 týdnů, ale musel vrchnosti uhradit nájem dle nájemní smlouvy.
Délka trvání této smlouvy není uvedena.
Na str. 245 je údaj o počtu budov v jednotlivých vsích paskovského panství v r. 1718, měřeno počtem komínů. V Paskově městečku 31, v Paskově vsi 36, v Hrabové 33, v Hrabůvce a v Nové Bělé 21, v Žabni 20 a v Krmelíně 25. Krom toho bylo na zámku a hospodářských budovách panství dalších 41 komínů.
Podle tohoto údaje byla v této době Hrabová poměrně velká ves. Pokud počet komínů ztotožníme s počtem usedlostí a s odhadem, že v každé bydlelo asi 10 lidí, vychází v této době počet obyvatel Hrabové na cca 330.
Na závěr jedna „technická“ poznámka k této publikaci. Velmi jsem ocenil u jednotlivých kapitol poznámky „pod čarou“, kde se uvádí použité prameny a jsou citovány dobové dokumenty, převážně v českém jazyce. Čtenář tak má možnost mimo jiné i sledovat vývoj naší mateřštiny, a to jak gramatiky tak slovní zásoby.
30. 9. 2017 V.S.