V této části kroniky je podrobně popsáno období konce 2. sv. války a průběh osvobozovacích bojů v květnu r. 1945.
V kronikářských zápisech bylo pak souvisle pokračováno až od r. 1955. V tomto poválečném období byla velká pozornost na vesnicích ( a tedy i v Hrabové) věnována zemědělství. Stagnace zemědělství, způsobená válkou a poválečná preference průmyslu byly příčinou nedostatku potravin a velkého tlaku na zemědělce prostřednictvím vynucovaných povinných dodávek. Vzniklá situace byla navíc komplikována politickými tlaky na vstup zemědělců do tehdy málo produktivních Jednotných zemědělských družstev (JZD).
Za pozornost stojí záznam o zahájení provozu autobusové linky z Hrabové do Vítkovic. Kronikář celkem objektivně popisuje ne příliš velkou vstřícnost obyvatelstva k tehdejším orgánům veřejné správy, tzv. národním výborům. Na rozdíl od dneška byla však místní správa velmi racionální: místní úřad tehdy zaměstnával mimo tajemníka pouze 4 osoby přesto, že v Hrabové žilo přes 6.000 osob.
Podrobně jsou popisovány potíže a překážky v souvislosti se stavbou nové základní školy na Šídlovci a obecního vodovodu, končícího u fary. Ještě v r. 1955 neměly některé domky v Hrabové elektrický proud!
Již tehdy je řešila problematika cikánů. Na rozdíl od dneška jich tehdy bydlelo v Hrabové podstatně více. Stejně jako nyní se zdůrazňovala nutnost výchovy mladé generace.
Ze společenských organizací se popisuje pouze činnost místních hasičů, ostatní organizace byly asi po skončené válce v útlumu. Nebo kronikář neměl dostatečné podklady. Kdož ví, jak to bylo.
Podrobnosti o životě v Hrabové v tomto období jsou uvedeny v opise kroniky v příslušné záložce.
30.8. 2015. V.S.