Komentář k Pamětní knize obce Hrabová - pokračování č. 12

Tato část kroniky popisuje to nejdůležitější, co se v Hrabové událo v letech 1957 – 58.

 Velká péče ze strany Místního národního výboru je věnována Osvětové besedě, která má na starosti kulturu a osvětu v obci. Mimo jiné i vydávání „Vesnického zpravodaje“, předchůdce Hrabovských listů. Škoda, že se nezachoval žádný výtist. Dále tato instituce zřídila komisi pro veřejný rozhlas, pro agitaci a propagaci, pro přednášky podle oborů, pro divadlo, pro film. Počítalo se hlavně se zapojením učitelů a učitelek z místní školy.  

Charakteristická je zpráva o dožínkové slavnosti v r. 1957. Zúčastnilo se jí asi 50 lidí, z rolníků nepřišel nikdo.

V kronice je zmínka, že divadelní činost Vojana úplně ustala. Nová doba má své priority - jako např. slavnost 1. máje a MDŽ. Znatelný je útlum jak sportovní tak kulturní činnosti. Na oslavy 90. narozenin Petra Bezruče, pořádaných školou,  přišlo jen 5 občanů a 14 učitelů.  Pouze plesů a tanečních zábav bylo zhruba tolik, jako dříve. Na rozdíl od dneška je velmi pestrá a rozsáhlá činnost Svazu žen a Československého červeného kříže. O činnosti mládežnických organizací (mimo Pionýra) není téměř žádná zmínka.

V roce 1957 skončil svou funkci  kronikář pan Štěpán Janša. Kdo ho v následujících letech nahradil, není v kronice uvedeno.

Rok 1958 je významný především tím, že se konečně podařila likvidace téměř všech soukromě hospodařících rolníků, kteří byli přinuceni ke vstupu do JZD. Další významnou událostí bylo položení vodovodu po celé délce Paskovské ulice.

Tehdejší „zastupitelstvo“ mělo 30 členů a scházelo se jednou měsíčně. Plat předsedy byl 1.500 Kčs. Pro styk s občanstvem bylo vytvořeno 9 komisí. Finanční komise dokonce posuzovala i „nadměrnost“ bytů za účelem vyměřování poplatků. Těchto „nadměrných“ bytů bylo v Hrabové 20.

Překvapující je vysoký počet obyvatel v tehdejší Hrabové. Trvale bydlících 4.663, přechodných 653, celkem 5.316. Během dalších let tento počet klesl na dnešních cca 3.700.

Již tehdy se řešily přestupky občanů. Nejvíce jich bylo za neosvětlená kola při jízdě za tmy.

Ve velkém rozsahu byly promítány filmy (144x) s celkovou účastí 14.640 diváků. Kde se tak dělo, není v kronice uvedeno.

V r. 1958 bylo započato i s přijímáním nových dětí do svazku obce, dnešní vítání nových občánků. Z kontextu je zřejmé, že šlo o snahu nahradit křtění dětí v kostele.

Mezi významnými událostmi je uvedena  povodeň, půl vesnice byla pod vodou. Stalo se to 29. července 1958.

Několikrát je v kronice zmínka o „Krajské stanici mladých přírodovědců“. Šlo asi o zařízení s širší působnosti, umístěné na území Hrabové.

V kapitole „Studium“ kronikář neopoměl vyjmenovat studenty, doporučené MNV k dalšímu studiu.  Mezi jinými i předsedu místní skupiny ČSM Jaroslava Michalkoviče na novinářskou fakultu. Jde o našeho současného kronikáře. Bez tohoto doporučení nebyla šance pokračovat ve studiu. Některé i velice nadané děti musely trpět za „hříchy“ svých rodičů. Taková to byla doba.

Opis této části kroniky je uveden v příslušné záložce Hrabovských novin.

28.9.2015. V.S.