Komentář k Pamětní knize obce Hrabová - pokračování č. 13

Jsme v roce 1958, mnoho současníků  ještě nebylo na světě. V kronice se popisuje činnost tehdejší Osvětové besedy. Byla to organizace, která měla zajišťovat jak na venkově tak ve městech aktivní  kulturní a společenský život obyvatel jako náhradu za dřívější  tak časté a rozmanité občanské aktivity. Důležitou úlohu v OB měli učitelé, kteří byli všemožnými nátlakovými způsoby nuceni tyto činnosti organizovat a osobně se jich zúčastňovat. V Hrabové  se to podařilo, učitelstvo místní školy bylo „zapojeno“ do organizování různých kurzů a jiných akcí, včetně vydávání místního časopisu „Vesnický zpravodaj“. Možná se ještě podaří najít některá čísla, bylo by to zajímavé čtení. Učitelé připravovali i relace do místního rozhlasu a měli i ženský pěvecký sbor, složený výhradně z učitelek.

 I když nelze pochybovat o potřebnosti  a užitečnosti kurzů cizích jazyků, vyučování hře na hudební nástroje a především tehdy potřebných a oblíbených kurzů šití, zneužívání učitelstva pro tyto účely nebylo asi správné řešení.

Byla vyjasněna záhada, kde se v Hrabové tehdy promítaly každou sobotu a neděli hojně navštěvovaná  filmová představení. Bylo to prostorách svobodárny, nově postavené pod dnešní Domovskou ulicí.

Nadále není jasné, kde měla  sídlo Osvětová beseda a Krajská stanice mladých přírodovědců. Pravděpodobně v dnešním Dětském domově.

Podrobnou informaci o činnosti tehdejší knihovny podává knihovník pan Konvička. V r. 1958 se v knihovně uskutečnilo 5.713 návštěv. Jak si asi stojí v tomto ukazateli současná knihovna?

Pro kroniku je důležitá informace, že v r. 1959 nastala výměna kronikáře, místo Štěpána Janše nastoupil místní učitel Bohuslav Olšanský a zápisy začala provádět  paní Irena Polanská. Není zde dodržena tradice, v kronice chybí životopis nového kronikáře. Není se co divit, Bohuš Olšanský pocházel z „buržoasní“ rodiny, po nespravedlivém a neodůvodněném zatčení a  věznění jeho otce byl vyloučen z dalšího studia na Karlově univerzitě. Těžko by se to v tehdejší době sepisovalo. Velice pochybuji, že funkci kronikáře přijal dobrovolně z vlastního přesvědčení. Taková byla doba.

Unikátní je podrobný popis tehdejšího zemědělství v Hrabové. Začalo fungovat nově založené JZD, a to s velkými problémy. Pro dnešní dobu je zcela nepochopitelná tehdejší nezbytná součinnost a pomoc, vyžadovaná  po nezemědělském obyvatelstvu. Občané byli zváni na národní výbor a přesvědčováni o nutnosti výpomoci při jednocení řepy! Málokdo měl odvahu to odmítnout. Díky pečlivosti nového kronikáře  zůstala i pro další pokolení písemná památka na tuto zcela unikátní dobu.

4.10.2015.  V.S.