Komentář k Pamětní knize obce Hrabová - pokračování č. 15

Tato část kroniky obsahuje doplněk k r. 1959 a pokračuje událostmi z r. 1960.

Podrobně je popsána činnost tehdejšího Sokola. Vzhledem k nedostatku jiných příležitostí ke sportu a jistě i s ohledem na tradici,  Sokol zůstal i za socialismu aktivní organizací, kde působilo mnoho nadšenců, především Karel Stibor, ale i řada dalších.

K r. 1960 poznamenávám, že Hrabová si stále udržuje vysoký počet obyvatelstva – přes 5.000 lidí. Pokud jde o budování infrastruktury, je to špatné. Nejsou peníze na opravy komunikací, nemluvě o plynu. Kronikář se vyhýbá největšímu tehdejšímu problému, a to je špatné ovzduší, zejména v zimě. Mimo exhalací z NHKG a VŽKG se v rodinných domcích spalují nekvalitní uhelné kaly a při inverzích je Hrabová ponořena do šedozelené mlhy. Mohutný komín nedaleké  aglomerace VŽKG vypouštěl červený dým a v zimě byl sníh šedočervený.  Lidé vyváželi v zimě a na jaro velké množství popela z uhelných kalů a další odpadky do okolní přírody a nikoho to příliš nezajímalo.

Již tehdy se řešila restaurace U lípy. I když uběhlo od té doby 55 let, nedostatky v oblasti hygenického zařízení nebyly v této hospodě  vyřešeny dodnes.

Kronikář zaznamenal i to, že pro vodovod na ulici Na luhu a Cementová přivezli místo vodovodních trubek trubky na plyn (nepozinkované). Naši předkové si uměli poradit, místo vodovodu postavili plynovod do kravína.

Čtení textů těcho starých kronik je jednak zábavné, jednak poučné. Sarší generace zavzpomíná na minulé časy. Ať  bylo jak bylo, byli jsme mladí a užili si radosti i starosti, jako každá generace. Možná v některých ohledech více citově a více ho hloubky ve srovnání s dneškem.

12.10. 2015. V.S.