Přiznávám, že někdy to bylo nudné opisování a asi i nudné čtení. Ale těch 416 stránek kroniky vcelku dalo ucelený obraz o tom, jak jsme žili my nebo naši rodiče v té době.
Obvykle utkví v paměti jen to hezké, ale nebylo to vždy hezké. Uplynulé období mělo mnohé stinné stránky. Především ten neustálý tlak na to, aby se všichni angažovali, a to pouze tím jedině správným směrem. A celá řada dalších problémů, pro dnešní generaci zcela nepochopitelných.
Zaujala mě podrobná zpráva o tom, že byly snahy rozdělit Hrabovou do dvou různých okresů. Naštěstí jsme se ubránili, a to díky všeobecnému odporu občanů, kteří s tím nesouhlasili.
Na rozdíl od současnosti měla Hrabová více technických možností v oblasti kultury. Pro občany byl k dispozici mimo hostinec U lípy i nově postavený objekt se sálem, dnešní Dětský domov. Prováděly se tam různé aktivity včetně filmových představení.
Nakonec poznámka k povodni z r. 1960. Podle popisu v kronice byla mnohem rozsáhlejší a ničivější, jak všechny následující. Doufejme, že se již nebude opakovat.
Zájemce o podrobný popis života Hrabové v r. 1959 - 1960 v podání tehdejších kronikářů odkazuji na příslušnou záložku v Hrabovských novinách.
17.10.2015. V.S.