Komentář k Pamětní knize obce Hrabová II - pokračování č.3

V plném znění je toto pokračování zveřejněno v příslušné záložce Hrabovských novin.

Tentokrát  se dozvíme podrobnosti o osudech hrabovské kroniky v období 2. sv. války. Kronikář  Zdeněk Oliva, učitel na zdejší škole, měl ještě možnost  zaznamenat události v letech 1942-43, pak byla kronika zabavena a odvezena na neznámé místo.  Náhodně ji objevil v r. 1951 knihovník Ant. Konvička v Archivu města Ostravy, a tak mohl nový kronikář Hrabové Štěpán Janša pokračovat v zápisech.

Při čtení kroniky může vnímavý občan pochopit tehdejší dobu se všemi komplikacemi a starostmi, především existenčními. Prvořadým úkolem bylo přežití této těžké doby.

V kronikářských zápisech je zachycen  objektivní obraz života občanů Hrabové v její vesnické části. Velmi málo je informací o tehdy stavěné tzv. Kuchyňkové kolonii a  pozděli o stavbě nové části Šídlovce, a o jejich obyvatelích.  Asi proto, že toto sídliště vznikalo bez historické vazby na Hrabovou a bylo chápáno jako cizí prvek. Částečně i následkem této výstavby  vzrostl počet obyvatel Hrabové, což se projevilo v poválečném období. V r. 1955 bydlelo v Hrabové 6.083 obyvatel.

Za pozornost stojí i skutečnost, že v tehdejším zastupitelstvu v r. 1954 s názvem „Obvodní národní výbor“ bylo 48 zastupitelů. Jde zřejmě o pozůstatek volebního zákona z dob předmnichovské republiky, i když volby těchto „zastupitelů“  již nebyl zdaleka svobodné.

Velmi podrobně je popsán stav školství v letech 1942-43. Určitě proto, že kronikář působil jako učitel na zdejší škole. Učitelstvo to tehdy nemělo lehké: na jedné straně striktní pokyny nadřízených, směřující k „proněmecké“ výchově dětí, na straně druhé opačné názory většiny učitelstva. Za zmínku stojí, že ve třídách bylo tehdy cca 50 dětí, což je na dnešní poměry nepředstavitelné. Zprávy o zhoršujícím se zdravotním stavu dětí souvisí s nedostatečnou výživou. V následujících válečných letech se situace ještě zhoršila.

V těžkém období okupace lidé měli potřebu se sdružovat. Prakticky se to projevilo v poměrně bohatém společenském životě, který se realizoval, jak vyplývá k kronikářských zápisů, různými způsoby, hlavně pak v pořádání divadelních představení. Téměř každá organizace (dokonce i hasiči) měla svůj divadelní soubor. Okupační moc proti tomu nezasahovala, nebyl důvod zbytečně vyvolávat konflikty s obyvatelstvem.

Podrobné údaje v kapitole zemědělství umožňují si vytvořit obraz, jak okupační moc promyšleným systémem kontrolovala, aby zemědělské produkty byly především k dispozici pro válečné a jiné potřeby okupantům. Místnímu obyvatelstvu ponechávali jen nezbytné minimum.

10.8. 2015.  V.S.