Mlýn v Hrabové

K historii hrabovského mlýna zveřejněné  28.2. na stránkách Hrabova.info připojuji několik dalších informací, které zapsal do Pamětní knihy Hrabové pan učitel Zdeněk Oliva ve třicátých letech minulého století.

Z historie mlýna. V r. 1880 mlýn vyhořel. Náležel panu Pospěchovi, který se přiženil na mlýn po zemřelém Najzarovi Františkovi. Udržování stavu na Ostravici a struhy pohlcovalo mnoho peněz, neboť po celý rok pracovalo tu 5 -  6 lidí. K této opravě dodávali mu sedláci zdarma vrbí, jelikož tím byly jejich pozemky chráněny. On dal koly a platil práci. Když sedláci přestali jej podporovat, přestal on břehy opravovat a od té doby trhá Ostravice břehy a  tvoří si nová řečiště.

Řeka tenkrát šla místem, kde vede nyní nová struha dřevěná k vítkovickým pumpám. A když přišla velká voda a řeka utvořila si nové řečiště, nemohl nový náklad zmoci a prodal mlýn pí. Konečné Terezii, mlynářce v Leskovci, která jej odevzdala své dceři Anně, provdané za Jana Vogta. Tento opět postavil stav nákladem 3000 – 4000 K, ale řeka si opět utvořila nové řečiště a staré zanesla štěrkem. Zbytky stavů jest viděti dosud ve vrbině.

Když se to opakovalo, nemohl ani on nést tak velké náklady a prodal mlýn v r. 1907 vítkovickým železárnám za 35 000 K. Ty koupily mlýn proto, že k němu patřilo vodní právo (jen část byla prodána ratimovské celulozce) a oni čistou vodu z Ostravice potřebovali. Po nákladném soudním sporu s rolníky Hrabovskými (Sýkora Jan, Černá Marie, Piskoř Jan) postavily vítkovické železárny nový splav a novou struhu v původním toku řeky Ostravice jakožto veřejném majetku, jež trvá dosud. U struhy za hostincem „U lípy“ vyhloubily studny, z nichž voda do Vítkovic potrubím odchází. Za nízkého stavu vody (za malého tlaku) pomáhají pumpami. U lesíku u tohoto vodovodu bývaly výlety neb cvičení školní mládeže.

 Jan Vogt byl správcem mlýna. Po jeho smrti 11. 1. 1918 stal se správcem mlýna jeho zeť František Konečný.

                        7. 3. 2015.        V. S.