Naše příjmení

                                                               

Původ a jazykový vývoj našich křestních jmen je tak složitý, že si netroufám o něm cokoliv napsat.

Jiné je to s příjmením. To často charakterizuje povolání, původ, fyzický vzhled, povahu a další atributy našich předků v okamžiku, kdy z moci úřední byla povinnost vedle křestního jména uvést i příjmení.

U nás se tak stalo kolem roku 1780. Tehdejší úřední moc usoudila, že z mnoha důvodů musí mít veškeré obyvatelstvo mimo křestního jména i stabilní příjmení. Převážná většina je již měla, nebyla však závazná a mohla se i měnit.  Ti ostatní je dostali přidělené.

Vybral jsem pro tento článek příjmení, které se vyskytují v hrabovské kronice, sepsané v třicátých letech minulého století panem učitelem Zdeňkem Olivou a v zápisech v matrikách, vztažených na Hrabovou.

Rozhodující počet příjmení vznikl z osobních jmen, ať aktuálních nebo starobylých, již nepoužívaných.

Zde patří od biblického Adama Adámek, Adamčík, Adamus, od Pankráce  Graca, od Baltazara Balušek, od Blažeje Blahut, Blažek, od Božetěcha Božoň, od Řehoře Gregor, Grygar, od Valentina Folta, od  Havla  Havlásek, od Jana Jakubek, Janhuba, Janča, Janša, Janošík, od Mikuláše Míček, Mikolajek, Mišta, od Mutimíra Mutina, od  Ondřeje  Ondračka,  Onderka, od Petra Peter, Peterek, Petříček, od Radoslava Raška, od Řehoře Řeha, od Stanislava Staněk, od Šebestiána Šebesta, od Václava Vaněk, Vašut,  Vačíček, Vašek., od Vavřince Vavruška.

Bližší vysvětlení vyžaduje proměna Valentina na Foltu: vlivem něm. se četl Falentin, pak zkrácení na Fal, přidáním – ta, změna  a na o = Folta, Foltán, Foltánek, Foltyn, Foldýn, Foltys.

Další velká skupina jmen je spojena s fyzickým vzhledem a s povahovými vlastnostmi.

Zde patří jména  Černý, Černík, Dluhoš, Homola (tvar syrečku), Holuša, Holý, Holík, Chlupatý, Lička, Lyčka (hezký člověk, má pěkné líčko), Nosek, Kofroň (kdo mluví o něčem, čemu nerozumí), Motloch (pomatený člověk), Pospěch, Pospíšil, Psota (nuzný), Rozehnal, Sobek, Tichopád, Zdražil.

Další skupina jmen je odvozena od profesí, povolání a společenského postavení:

Zde patří jména  Dvorský,Fojtík, Kanclíř, Konvička (výrobce konví), Hudeček (hudebník),  Chmelař, Kolář,  Kačmař (krčmář), Klučka (klučil pařezy), Kudělka, Řezáč, Svoboda, Volný, Žáček.

Další velká skupina jmen je odvozena od názvů živočichů a rostlin, které různým způsobem souvisely s příslušnou osobou.

Zde patří: Havránek, Chrobák,  Kolich (vodní pták), Malinovský, Oliva, Piskoř, Slavík, Sojka,  

Další skupina jmen je spojena s místem původu.

 Březina, Frýdecký, Hrabovský, Hranický, Horák, Lipina, Lubojacký, Němec, Olšanský, Polák, Závada, Žilinský.

Pak jsou zde jména, vzniklá ze slov cizího původu, zejména německého, polského a maďarského. Patří zde Bittner ( z něm. výrobce puten),  Vogt ( z něm. Fojt), Figar ( z něm. Fikar), Golka ( z pol. Holý), Knebel ( z něm. roubík),  Linhart ( z něm. Leonard), Malucha ( z pol. Malý), Mohapl (něm. makovička), Neuhser ( z něm. Neuhauser, místní jméno ), Švenda ( něm. vyklučený les nebo houpavá chůze), Teichman ( z něm. kdo bydlel u rybníka), Vantuch (z pol. velký pytel, velké břicho).

Jsou i jména, které nelze jednoznačně vyložit. Patří mezi ně např.:

 Budín -  pravd. ze  jména Budivoj, Budimír, ale také bouda z kamene nebo hlupec.

Duhan -  modřina, ohnutá deska, též místo, kde se pouští voda.

Figar – z něm. postava, socha, ale také z něm. ficken = tříti.

Choleva – z polského holeň, holínka, ale také běhna nebo mluvka.

Paduch – tělesně chatrný, dítě odsouzence, na Valašsku evangelík – s příhanou.

Slíva – druh ovoce, ale také hlupec, mluvka.

Slíž – noky z těsta, ryba mřenka.

Specialitou je Opěla ( koláč ze zbytku těsta).

Mimo jména, uvedené v Památné knize Hrabové se vyskytují v nejstarších matrikách ještě následující:

Bartošek – od os. jména Bartoloměj.

Gelnar – z něm. horník ve zlatém dole.

Hajduček – dráb, ozbojený osobní sluha, sedával na kočáře vedle kočího.

Haladej – původ neznámý.

Holáň- holý, holohlavý nebo ten, kdo přišel o všechno.

Honus – od vl. jména Johanes.

Chodura – ze středočeského Chodibor.

Klega – neznámého původu.

Koval, Kovařík – kovář.

Kurský – kura (slepice), kurek – kohout.

Laryš – z os.jména  Laurentius (Vavřinec).

Pešta – z domácí podoby os. jména Petr = Peša, také Pešák, Peške, Pešek, Pešata, Pešula.

Sokol – pták.

Stárek – sládek v pivovaře.

Šenk – z něm. hostinský.

Šonek – z něm. šetrný.

Urbánek – z os. Jména Urban = městský, uhlazený.

Vašut – odvozeno s os. Jména Václav.

Velký – vysoký člověk.

Vysvětlení vzniku jsem nenašel v odborné literatuře  ještě u následujících jmen, vyskytujících se dříve  v Hrabové :

Kaloč, Pajorek, Ulčák, Šokala.

Pokud jde o četnost českých příjmení, je pořadí následující:

1. Novák  - nově se přistěhovavší. Stejný význam má Nový, Nováček, Novotný, Neuman.

2. Svoboda  -  nebyl v poddaném postavení. Stejně jako Volný.

3. Dvořák  - měl úzký vztah k vrchnosti. Na Moravě podobné postavení jako Svoboda.

4. Černý – tmavé vlasy, tmavý obličej. Obvykle člověk z Balkánu nebo z Uher.

Pak následuje Procházka, Kučera, Veselý, Horák, Němec, Pokorný, Pospíšil, Marek atd.

Z příjmení cizího původu je na 1. místě Müller (mlynář),Horváth ( Chorvát), Richter (soudce) atd.

Podklady:

Doubrava Moldanová:  Naše příjmení,  Památní kniha Hrabové, matriky.

                28. 3.  2015      V.S.