Obecní symbol Hrabové

            Kdykoliv se setkám se znakem našeho městského obvodu, zaujme mě jeho spodní díl. Kdysi dávno jsem si myslel, že jde o vodní kolo.

            Dnes vím, že je zde souvislost s životem sv. Kateřiny Alexandrijské, patronky zdejšího kostela.
            Pokud je mi známo, za celou dosavadní historii městského obvodu Hrabová si nenašel místní kronikář čas na napsání článku do Hrabovských listů o našem obecním symbolu. Učiním to tedy místo něho.

            Úvodem musím podotknout, že se mi náš znak po stránce výtvarné velice líbí. Oficiální popis v příslušné dokumentaci je následující: „Ve stříbrno- modře děleném štítě nahoře vyrůstá dřevěný kostel přirozené barvy s věží napravo, dole vyniká půl zlatého nožového kola“.

            Obecní symboly jsou u nás považovány za tak závažné atributy, že právo jejich užívání uděluje předseda Poslanecké sněmovny. V případě Hrabové se tak stalo Rozhodnutím č. 50 z 20.1. 2005. Na místní úrovni byl znak schválen usnesením Rady města Ostravy  4.10. 1994.

            Prapůvod symbolů  tohoto znaku je na starém obecním pečetidle, kdy patronka sv. Kateřina je zobrazena s korunou na hlavě, v pravici drží palmovou ratolest, levicí se opírá o meč a u pravé nohy má postaveno kolo posázené noži.

Nyní k patronce kostela Kateřině Alexandrijské.

            Podle legendy byla křesťanskou mučednicí, žijící kolem r. 300. Měla to být egyptská princezna, kterou přivedl na křesťanskou víru místní poustevník. Během pronásledování křesťanů římským císařem Maxentinem tak přesvědčivě hájila svou víru, že císař, fascinován její osobností, ji nabídl místo po svém boku. Ona však odmítla. Proto ji pokořený vládce nechal umučit. Hořící kolo, do něž měla být vpletena, však zasáhl blesk. Podle legendy blesk zabil i všechny, kteří nástroj vyrobili. Krutý císař ji pak nechal uřezat prsy a stít hlavu. Andělé pak zanesli mrtvé tělo na posvátnou egyptskou horu Sinaj. Zde byly ostatky později nalezeny a vystavěn dodnes stojící klášter sv. Kateřiny.

            Jiné legendy uvádí, že měla být vpletena do kola /nebo kol/, posetého hřeby a noži. Boží blesk však tento nástroj spálil dřív, než došlo k mučení.

            Kult sv. Kateřiny se rozšířil v západní církvi od 11. století. V Čechách byl propagátorem především Karel IV. a její jméno nese i jeho soukromá kaple na Karlštejně.         Uctívání Kateřiny se uplatnilo i v selském životě. V den jejího svátku, 25. listopadu, končila pastva, na dvorech se začínalo se stříháním ovcí, děvečky a čeledíni dostávali mzdu a mohli odejít na nové působiště.

            Důvody, proč v dávných dobách rozhodla církev o zasvěcení hrabovského kostela právě této patronce se již nikdy nedozvíme. Jelikož s tím souvisí i datum pouti, nemají občané Hrabové možnost tento svátek, s ohledem na počasí, oslavit tak, jako v sousední Staré Bělé /květen/, Paskově /srpen/ nebo v Nové Bělé /září/. Možná, že se faráři domluvili, aby měli postaráno o svátky / a hostinu/ po dobu celého roku.

            19.10. 2014.     V.S.