Paskovské panství a Hrabová

Hrabová byla odjakživa v držení majitelů paskovského panství. Tvrz, později městečko Paskov, bylo dlouho společenským střediskem pro obyvatelstvo okolních vsí.  Tam měli v určité době i hrabovští poddaní kostel, faru a hřbitov a setkávali se s obyvateli okolních vesnic. Nelze pochybovat o tom, že se zde navazovaly i známosti, které končily často i sňatkem.

            Majitelé tohoto panství měli zásadní vliv na dění v Hrabové a na osudy zdejších obyvatel. Proto nás zajímá i historie Paskova včetně jejich vlastníků.

            Nejstarší archivní zmínka se váže na období kolem r. 1230, kdy dal údajně hrabě de Hukeswagh (Hukvaldy!) kraj okolo dnešního Krmelína, Staré Vsi, Hrabové, Žabně a Paskova do držení jistému Konrádovi z Plavče. Pak následovalo časté střídání vlastníků:

1252 až 1256 : vdova po Konrádovi.

1256  až 1300 :olomoucká kapitula.

1300  až   ?       :  Paskov získal jako léno od olomoucké kapituly Němec Jan Stange.

   ?     až 1388    : Markvart z rodu Wolfsburgu.

1389  až 1403   :  Jošt a jeho bratři Václav a Jan.

1403  až 1411   :Jan z Wolfsburgu vč. Hrabůvky a Staré Bělé.

1413  až 1437  : nejstarší z rodu Wolfsburgů Jan.

1437  až 1447  : Mikuláš z Walzenbergu. Od r. 1447 vlastnil i Krmelín.

O dalších majitelích a osudech paskovského panství však bohužel není po dobu několika desetiletí žádných zpráv. Až v r.:

1518 až 1525 se připomíná jako nový držitel Paskova, Hrabůvky a dalších vsí Jan ze Žerotína a na Strážnici.

1525 až 1530 : Ladislav z Kadaně. Paskov měl již 50 čísel a v r. 1530 dal Ladislav vystavět velkou dřevěnou chalupu s koňskou stáji, v níž zřídil na místě dnešní  „Rychty“ panskou hospodu.

1538 až 1548  : Jan z Pernštejna a na Doubravce. Dosáhl v r. 1538 vyvázání  paskovského léna z podřízenosti olomouckého biskupství. Tvrz Paskov, Žabeň, Krmelín,  Nová Bělá, Velká Hrabová a Hrabůvka se staly šlechtickým statkem, zapsaným v zemských deskách olomouckých. Poprvé se zde připomínajípaskovské rybníky.

1548 až 1578  : Jan Čelo z Čelovic, šlechtic z tehdejšího Těšínska a jeho syn. V této době, v r.1564 se v Hrabové  poprvé připomíná kostel sv. Kateřiny.

1578 až 1579  : Ondřej Dudič z Horehovice. Znalec věd a mnoha jazyků. Dosáhl vysokého postavení, dokonce hodnosti biskupa. V Paskově se mu moc nelíbilo, panství prodal a odstěhoval se do Vratislavi.

1579 až 1622 : Ctibor Syrakovský, z Pěrkova a na Staré Vsi. Šlechtic polského původu. V té době v Paskově fungoval již mlýn a pivovar. Po jeho smrti vlastnili Paskov jeho synové. V  r. 1580  se v Hrabové připomíná fara.

1624 až 1690 : Novým držitelem po bělohorských zmatcích se stal Václav Budeč z Vrbna a   na Bruntále. Hlavní sídlo měl ve Fulneku. Tehdy  byl v Paskově postaven barokní zámek. Po smrti Václava přešel majetek na jeho syna.

1690  až  1714 :  Bedřich z Oppersdorfu a jeho potomci. Hrabovskému fojtovi byla v r. 1694 udělena zvláštní privilegia.

1714 až  1731  :   Filip Ignác z Hochu

1731 až  1765  :   Samuel František

1765 až  1779   :  Karel rytíř Pammersberger z Kettenburgu. Olomoucký kupec, směnárník, podnikavý průmyslník. U poddaných nebyl oblíben.

1779 až  1809  :  Josef hrabě Mitrovský a jeho potomci. V Hrabové byla  postavena přízemní farní budova, která sloužila současně i jako škola pro místní děti.

1809 až  1881  :  Filip Ludvík. Vlastnil i  kunčický a řepišťský zámek. Původem z Francie. V Hrabové v r. 1830 se přízemní farní budova zvýšila o poschodí, které sloužilo jako škola. V r. 1848 zrušeno poddanství. Ustavena první samospráva.

1881 až 1926  :   Vintíř Stolberg – Stolberg a jeho syn JuDr Otto Stolberg. Po pozemkové reformě v r. 1926 zůstaly majiteli panství pouze zbytkové statky Paskov a Žabeň, lihovar, elektrárna, zámek s parkem a lesní hospodářství. Dvůr v Hrabové s pozemky a rybníky byly přenechány hrabovským občanům.

 

Tyto informace jsem čerpal z webových stránek města Paskova a s publikace“Sedm století obce Hrabová“ , kterou napsal v r. 1997 Antonín Barcuch a Eva Rohlová.

 

            14.12. 2014.    V.S.