Pitná voda v Hrabové

Obyvatelstvo Hrabové bylo dlouho odkázáno při odběru pitné vody jen na své studny. Ty s ohledem na geologické složení údolní nivy nedávaly vždy kvalitní vodu. Spodní podloží téměř na celém území obce je tvořeno nerovnoměrně uloženými vrstvami písčitých štěrků, místně zahliněnými vápnitými jíly. Je proto běžné, že v jedné studni je voda čistá a nedaleko ve stejně hluboké studni se nachází nahnědlá voda s jakoby mastným povrchem.                              Na centrální rozvod pitné vody z městské vodárny byla Hrabová napojena nejprve při výstavbě sídlišť Šídlovec v letech 1939 a 1955 a později, až v šedesátých letech minulého století, i vesnická část obce.

V prvém díle hrabovské kroniky popisuje kronikář pan učitel Zdeněk Oliva problémy s pitnou vodou takto (viz text na str. 9 dle číslování městského archivu):

„Ve spodu jsou pruhy červeného písku, které jsou hojné a široké, že skoro nikde není pitné vody, jen sama „rezavka“. Studánky s dobrou vodou jsou jen ojedinělé, a to: na dolním konci u struhy „Na Hranického“, uprostřed dědiny za stavením rolníka Ličky a na „Černého“ pod břehem, jež povstal tím, že pole „Na Luhu“ rychleji se sklání než silnice. Jiné studánky jsou jen pod břehem na západ od rybníků, kde přestává náplav. Byl to kdysi břeh Ostravice a vede tudy chodník od samoty Adámkovy do Mitrovic.

Aby byl dostatek pitné  vody pro školu, bylo nařízeno okresním hejtmanstvím v Mor. Ostravě 4. září 1904, by zřízen byl vodovod ke škole a faře a nová škola kolaudována s touto podmínkou 14. Září 1904. Studánka za Velkým Bezďákem pod Prašivkou byla prohloubena a z ní bylo vedeno potrubí přes protest faráře paskovského M. Lubojackého, který nechtěl dovoliti vodu ze studánky bráti. Když ani hrabě Stolberg nechtěl dovoliti, by potrubí bylo vedeno pod jeho hrází - položeno z části pod jeho hráz (25,5 m) a pak v rybníku gruntu č. 43. Potrubí jest celkem 570 – 580 m dlouhé“.

Na přiložené dobové fotografii je lokalita „Prašivka“ holá, bez stromového porostu, využívaná jako zemědělská půda. Ještě po r. 1945 se zde v zimě sáňkovalo.

Zápis v kronice má několik nejasnosti. Není zcela zřejmé, zda voda z „Prašivky“ byla vedena i do nové školy nebo pouze ke staré škole a faře. Pravděpodobně platí ta druhá alternativa.

Dále není vysvětleno, proč se stavbě vodovodu bránil paskovský farář a hrabě Stolberg. Nejasné je i technické řešení vodovodu. Byla to kovová trubka nebo betonové potrubí?

Částečné vysvětlení lze vyčíst z další části kroniky, kde se na str. 102 uvádí:

„Při stavbě nové školy zároveň zřízen vodovod při staré škole. A tak se škole konečně dostalo pitné vody. Stalo se tak v r. 1904 - 1905. Kolik stížnosti se vystřídalo, až vodovod byl zřízen a za zřízení vodovodu patří dík starostovi Ludvíku Staňkovi“.

Z textu lze vyvodit, že vodovod končil u staré školy a do obou školních budov se voda donášela.

V kronice je ještě v souvislosti s tímto vodním zdrojem na str. 376 následující zpráva:

„31. 8. 1932. Započato s vykopávkou vodní nádrže u vodovodu. Vybetonování skončeno 12.9. Na nádrži postavena pumpa. Zřízena byla proto, aby zachycena byla doposud volně odtékající voda a aby lidé nemuseli tak dlouho jeden na druhého čekati, jak to bývalo dříve, zvlášť v době zimní“.

Z těchto zpráv lze vyvodit, že voda z „Prašivky“ přitékala samospádem pravděpodobně v betonovém potrubí a původně volně vytékala slabým proudem v prostoru dnešní pumpy za Husovým pomníkem. Teprve mnohem později byla zde zřízena nádrž s ruční pumpou.

Zásadní změna nastala po postavení bytového domu na Jestřábského ulici v r. cca 1950, kdy do těchto míst byla přivedena pitná voda z městského vodovodu a bylo možno napojit i obě školy.

Ostatní obyvatelstvo Hrabové bylo odkázáno na své studny ještě více jak 10 let.

24. 2. 2015. V. S.