Pivo v minulých staletích

Nejstarší pivovar u nás byl v Břevnovském  klášteře nedaleko Prahy. Biskup Vojtěch měl údajně mnichům zakázat vařit pivo, jelikož se věnovali této zálibě více než modlitbám. Tento pivovar existuje dodnes.

Největší rozkvět pivovarnictví  nastal  ve 12. století, kdy ještě mohl vařit pivo kdokoliv.  V době zakládání měst bylo vaření piva nejvýznamnější městskou živností, která přinášela vysoké zisky. Právo vaření a prodeje piva  měly pouze některé domy a jejich cena při prodeji  byla výrazně vyšší než domů ostatních.

Ještě ve 14. století byla příprava piva velmi jednoduchá. Pivo se vařilo ze sladového ječmene nebo pšenice. Slad byl povařen v kotli, ocedil se přes síto a znovu vařil s chmelem. Po vychladnutí se přidaly kvasnice, mladé pivo se umístilo do beček, kde se nechalo vykvasit.

V 16. století se pivo vařilo nejvíce ve městech, ale také  v klášterních a  ve šlechtických pivovarech. Jeho prodej byl velmi výnosný. Například v r. 1635 činil podíl výnosu z piva 28% všech příjmů biskupství olomouckého a majitelům šlechtických panství přinášel dokonce v r. 1756 40% z celkových příjmů. V Moravské Ostravě bylo v r. 1564 78 šenkovních domů a jejich majitelé odváděli  do městské pokladny 6 grošů z každé várky.

První odborný spis o pivovarnictví napsal osobní  lékař  císaře  Rudolfa II. Tadeáš Hájek.  Na počátku 17. století bylo v Čechách asi 3 000 pivovarů. Tento počet se výrazně snížil v době třicetileté války.

Náhodou jsem v publikaci o dějinách Krmelína našel informaci, že v 1699 se v šesti obcích paskovského panství  ročně vyšenkovalo z panského pivovaru 150 beček piva  a předpokládaný příjem činil 1 000 rýnských zlatých.  Při objemu jedné bečky 227 l to bylo 34 050 l, což činí na 1 l  piva necelé 2 krejcary. K tomu nutno připočíst marži místních fojtů za prodej, takže cena 1 l piva v hospodě byla cca 2 krejcary.  V té době byla cena vykrmené husy 24 kr., slepice 7 kr. Za 1 kr. bylo možno koupit 6 vajec.

V přepočtu cena  1 l piva odpovídala ceně  cca 12 vejcím,  tj. v dnešních cenách asi 40 Kč. Zdá se, že kdysi bylo pivo výrazně levnější než dnes, alespoň v přepočtu na  vajíčka. 

Zajímalo mě, kolik bylo třeba ječmene na výrobu uvedených  150 beček piva. Výpočet je jednoduchý, v odborné literatuře lze zjistit, že na přípravu 1 l piva  je zapotřebí  0,20 kg obilí a na výše uvedený objem piva to bylo 6 810 kg. Uvážíme-li, že z 1 ha pole se sklidilo (po odečtení osiva) asi  400 kg obilí, bylo zapotřebí  pro potřeby  paskovského pivovaru osívat ročně 17 ha pole. Buď panského nebo u poddaných sedláků. Chmel byl místní, tehdy se pěstoval i v našich krajinách, voda asi z Olešné.

A ještě spočítáme, kolik by paskovský šafář stržil na trhu za toto obilí, spotřebované v pivovaru. Cena toho nejlepšího ječmene byla tehdy 1 zl. 12 kr. za měřici (70,6 l), tedy za 60 kg.  Za uvedených 6 810 kg ječmene  by byla tržba pouze 136 zlatých. Zatímco za pivo byl čistý zisk 1 000 zlatých. Tento přibližný propočet dokazuje, proč pivovarnictví a prodej piva bylo  tak významné podnikání dříve a je tomu tak i dnes.

Na závěr jedna poznámka: Původně bylo pivo spíše potravinou než nápojem. Pro svou hustou konzistenci se používalo k přípravě různých omáček, kaší a polévek. Časem se technologie výroby zdokonalila a pivo nabylo postupně dnešní kvality. Jak by asi to dnešní chutnalo našim předkům?

8. 2. 2017    V.S.