Proměny Paskovské ulice

Tato komunikace získala svůj dnešní název až v poválečném období,  dříve ji  místní občané nazývali „cesta“ a v úředních dokladech byla označována jako „okresní silnice“.

Její  dnešní trasa se nelišil od původní středověké, poloha byla asi určena bezpečnou  vzdálenosti  od často rozvodněné Ostravice.

První přesnější  zákres  je  asi na katastrální mapě, která  jsou součásti  Císařských povinných otisků  z let 1833 – 1835. Její jižní část ještě vede v těsné blízkosti paskovského velkostatku (Dvora).

Na situační mapě Hrabové, která je součásti hrabovské kroniky (viz str. 509),  je již jižní část cesty  vedena mimo Dvůr k tzv. Šedovému kříži a dále do Paskova.Mapa není datována, podle všeho vznikla na počátku 20. století.

Původní povrch silnice byl vysypán štěrkem nebo kamennou drtí, o její údržbu pečoval místní  cestář. Po obou stanách byly nezbytné příkopy.

Autentické svědectví o této silnici  z r. 1920 podává Vilém Závada ve svých vzpomínkách na Hrabovou  takto:  „Byla to  venkovská silnice jen hrubě vyštěrkovaná a ještě nevyasfaltovaná. Za každým autem se na ní zvedala mračna prachu, po každém dešti zůstaly na ní kaluže bláta a vody“.

V obecní kronice jsem nalezl následující záznamy o úpravách Paskovské:

V dubnu 1926 byla silnice napřímena, a to na horním konci u Dvora a u Adámkovy samoty. V červenci byla dokončena úprava silnice u hasičského skladiště a kolem Ščučí, čímž zabráněno bylo vyléváni vody při povodních. Tím také zanikl vjezd a výjezd ze Ščučí, kterého používali vozkové při napájení koní.

 V srpnu a září r. 1933 byla upravena silnice na Kopci u usedlosti  Ant.  Adámka a Viktora Lyčky na zkoušku tím způsobem, že dospodu silnice dáno železné mřížoví a toto zaasfaltováno.

V červnu 1935 byla okresní silnice od horního konzumu až po novou školu uválcována a vydehtována.

V lednu 1936 obecní rada se usnesla, aby starostenský sbor ostravského venkova podal protest proti zřizování hladkých silničních vozovek okresnímu silničnímu výboru, jelikož jest na nich v době mrazu provoz úplně nemožný a pro ev. průjezd vojenských útvarů úplně nezpůsobilý, jak se ukázalo v Hrabové před domem obchodníka Leop. Mikolajka na horním konci, kde vozy s kládami dřeva sklouzly až na plot a na silnici poblíž hranice hrabůvecké 3 vojenské tanky sjely rovněž do příkopu.

V květnu 1936 bylo započato s další úpravou okresní silnice. Upravena byla část od nové školy až po Kopec. Silnice byla rozšířena, do příkopu byly položeny cementové roury a povrch silnice byl vyasfaltován.

V kronice jsou také záznamy o neštěstích na této  silnici. V r. 1927 to byly následující:  Srážka 2 osobních aut u Budoucnosti na horním konci. Srážka os. auta s horníkem Al. Slívou. Rozbilo mu jízdní kolo v ceně 1000 Kč. Auto se převrhlo do příkopu. Naproti usedlosti rolníka Slívy se srazily 2 motocykly. Řidiči byli těžce zraněni. Srážka auta  poblíž obchodu Mikolajka  s Frant. Adamusovou. Byla svržena do příkopu a těžce poraněna. Motocyklista přejel Martu Závadovou poblíž statku č. 30. Způsobil ji lehké zranění. Sražen byl s kola Josef Merta motocyklem.  Odvezen do závodní nemocnice ve Vítkovicích. Srazila se 2 os. auta u Adámkovy samoty. Srazilo se nákl. auto s povozem poblíž obchodu L. Mikolajka.  Auto sjelo do příkopu a bylo značně poškozeno. U vozu zlomena oj a kůň poraněn na hlavě a levé zadní noze. Pekař Fr. Procházka sražen os. autem do příkopu nedaleko usedlosti Fr. Ličky č. 30. Byl vážně poraněn.

Poznámka: HN: Zaujala mě informace kronikáře  z r. 1933, podle které byla v úseku od Adámkovy samoty  směrem do vesnice do vozovky nainstalována železná mříž a následně zaafaltována.  Podle mých vzpomínek z dětství  byla  a si v r. 1950 tato část silnice opravována a železná mříž odtraněna. Říkalo se tehdy, že šlo o pokus nového způsobu budování silnic, ale že nebyl úspěšný. 

Nápadné je i množství dopravních nehod v letech 1925 – 1935, zachycených z kronikářských záznamech. Svědčí to o tehdejší nedostatečné dopravní kázni a o přeplněnosti této silnice motorovými  a jinými vozidly, chodci a cyklisty.

22. 8. 2016    V.S.

.