Řeka Ostravice a okolí včera, dnes a zítra (4)

Řeka Ostravice.

Hlavním zdrojem vody  pro tuto řeku jsou  Beskydy.  Až do doby vybudování přehrady  ve Starých Hamrech (1964-1969) byly v době jarního tání stěhu na Ostravici povodně. Někdy menší, někdy větší. Ty se vyskytovaly  v případě deštivého počasí i během roku.

Na našem území měnila řeka při těchto povodních  často  své koryto, takže okolní pozemky  v šířce 400 – 600 metrů byly nepoužitelné jak pro stavbu budov tak pro zemědělskou činnost.

Velké problémy s častými povodněmi  měli i majitelé hrabovského  mlýna.  Nákladné bylo časté opravy mlýnského  náhonu, a to byl také jeden z  důvodů, že se vodní kolo mlýna ke konci 19. století navždy zastavilo.

Všechno zlé je k něčemu dobré. V době vzniku  Vítkovických železáren (Rudolfovy hutě)  se uvažovalo  se stavbou železáren i v lokalitě  Hrabová  a byly již tehdy činěny pokusy o zakoupení vodního práva zdejšího mlýna.  Naštěstí tento záměr nebyl realizován, protože místní obyvatelé  upozornili lokátory na časté záplavy v těchto místech. Díky tomu se nepostavil v místě mlýna hamr a v blízkém okolí vysoké pece,  pudlovna a další hutnické provozy.

 Tehdejší ještě neregulovaná  Ostravice poskytovala  možnost přivýdělku místním  obyvatelům, a to těžbou štěrku z jejího koryta.  Písek a štěrk, naplavený  řekou  po povodních se osíval a prodával  podnikatelům i soukromým stavebníkům z blízkého i vzdálenějšího  okolí.  Za  kubík se platilo po 1. sv. válce 20-30 Kč. Ceny  potravin byly v roce 1922 následující: 1 kg hovězího 10 Kč, vepřového 20 Kč, pšeničné mouky 3,60 Kč, cukru 4,80 Kč. Na své si přišli i sedláci, kteří materiál odváželi  na místo spotřeby.

Na mapě z roku 1909 ( je přílohou obecní kroniky) je vidět, jak se koryto Ostravice klikatí podle toho, jak bylo vymleto při poslední povodni. Není divu, že Hrabová usilovala  o její regulaci. Došlo k ní až po roce 1926. Práce byly financovány jednak ze státní, jednak z obecní pokladny.  Stavbě se říkalo „Argentina“, jelikož na ní pracovali převážně  chudí lidé, kteří často emigrovali do Ameriky.  Takže měli „Argentinu“ dočasně doma. Koryto řeky se napřimovalo a různým způsobem se zpevňovaly břehy.

Nedostatek peněz způsoboval, že práce byly často přerušovány a definitivně je zastavila 2. sv. válka.

Velkým problémem Ostravice bylo vypouštění odpadních vod z vratimovské celulosky. Byly to tekuté odpady z  varných kotlů, které obsahovaly  mimo  zbytku buničiny i sloučeniny kyseliny sírové.Tyto odpadní vody silně zapáchaly a zcela znehodnotily vodu v Ostravici. Byly do řeky vypouštěny  cca 100 m  pod dnešním mostem.  Dělo se  tak s různou intenzitou prakticky po celou dobu trvání této fabriky, tedy  od roku 1882 do roku 1982.

A co se děje na této řece  dnes? Nic moc. Množství vody je regulováno přehradou v Beskydech, povodně jsou zcela výjimečné. Že voda má potřebnou kvalitu, to dokazuje  skutečnost, že od mostu nahoru  mají rybáři již několik let  pstruhové pásmo. Na vodní hladině lze vidět často hejno kačen, někdy dokonce i labuťě. Pod mostem jsou vhodné podmínky pro koupání. Na pravém břehu je cyklistická stezka, vedoucí z Ostravy  směrem na Beskydy. Zkrátka – ideální stav.

7. 7. 2018       V.S.